Bhútán
Státy / Asie / V Asii
Stát v Asii.
Rozloha: 47000 km2.
Počet obyvatel: 733 tis. (1998).
Hustota zalidnění: 16 obyv./km2.
Státní zřízení (rok vzniku): konstituční monarchie (1910).
Správní členění: 18 distriktů.
Hlavní město: Thimbu 30 tis. obyvatel.
Nejvyšší hora: Kula Kangri 7554 m.
Hlavní etnické skupiny: Bhutiové 50%, Gurungové 35%, Asámci 15%.
Průměrný přírůstek obyvatel: 2,3% (1991–96).
Úřední jazyk: dzongkha (dialekt tibetštiny).
Gramotnost: 42%.
Náboženství: buddhisté 70%, hinduisté 25%, muslimové.
Měna: 1 ngultrum (BTN) = 100 chetrumů.
Hospodářství: málo rozvinuté zemědělství.
HNP na 1 obyvatele: 390 USD.
Počátky dějin Bhútánu nejsou příliš zmapovány. Od 9. století jeho území zřejmě osidlovaly kmeny přicházející z Tibetu, které zde v 11. století vytvořily vlastní stát. V 17. století se Bhútán stal knížectvím závislým na Tibetu, poté jej ovládli Číňané. Zakladatelem novodobého bhútánského státu byl Ngawang Namgjal, který v 17. století zemi sjednotil a zavedl pevný systém duchovně-světské vlády. Ten se v Bhútánu udržel do vyhlášení monarchie v roce 1907, kdy se s britskou pomocí ujala vlády dodnes panující dynastie Wangčchuků. Roku 1910 se Bhútán stal britským protektorátem. V roce 1949 úlohu kontrolora bhútánské zahraniční a obranné politiky převzala Indie. V zemi je zakázána činnost politických stran, jediná bhútánská strana Bhútánský národní kongres sídlí v indickém exilu. V čele státu v současnosti stojí král Džigme Khesar Namgjal Wangčhug. S některými aspekty královské politiky nesouhlasí nepálská menšina.
Vytvořeno:
14. 3. 2000
Aktualizováno:
15. 11. 2020
Autor: mim
Odkazující hesla: Asie, Bhútiové, Džigme Sengge Wangčhug, João Cabral, Thimbú.
