Bautzen

Města a obce

[Baucen], lužickosrbsky Budyšín, česky Budyšín, město v Německu. Leží v kraji Dráždany na řece Sprévě a žije v něm 48300 obyvatel (údaj z roku 1980). Má rozvinutý slévárenský a strojírenský průmysl, zejména dopravní strojírenství (výroba železničních vagónů). Město je střediskem Domowiny Lužických Srbů s lužickosrbským národopisným ústavem, divadlem a učitelským ústavem. Je zajímavé rovněž svými stavebními památkami. Tato místa byla původně střediskem kmene Milčanů. V 10. století se zde střetávaly expanzívní zájmy saské, přemyslovské a piastovské dynastie. Okolo roku 987 přešel Bautzen sňatkem dcery místního knížete Dobromíra do držby makraběte Ekkeharda. Po jeho smrti roku 1002 nastal mezi římskoněmeckým císařem a Boleslavem I. Chrabrým boj o Milčansko. To v roce 1018 připadlo budyšínským mírem Polsku jako říšské léno. V letech 1031–81 byl Bautzen v majetku císařů, kteří ho roku 1081 postoupili českým panovníkům (Vratislavovi II.). Přemyslovci udělili Bautzen (Budyšínsko) i s okolím svým příbuzným z rodu Groitzsch (do roku 1136) a jako věno Askáncům (v letech 1253–1319). Okolo 1158 získal Bautzen městská práva, od roku 1346 byl členem Šestiměstí. Byl také součástí české koruny do roku 1634, v letech 1469–90 byl ovládán Matyášem Korvínem (jako českým králem). Roku 1405 v Bautzenu proběhlo povstání řemeslníků (převážně Lužických Srbů) proti německému patriciátu. Pražským mírem roku 1634 město připadlo spolu s Horní Lužicí jako české léno Sasku. Roku 1813 u Bautzenu zvítězil Napoleon I. nad silnější rusko-pruskou armádou. Od poloviny 19. století byl sídlem lužickosrbských národních organizací. Začátkem května roku 1945 byla u Bautzenu v rámci pražské operace zahájena ofenzíva Sovětské armády.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 10. 10. 2000
Autor: -red-