basileus

Antické Řecko / Slova, zkratky a rčení

[Bazileus, řečtina], „král“ doby homérské v antickém Řecku, vojevůdce, soudce a vrchní kněz obce; jeho moc postupně omezována rodovou aristokracií, posléze zůstal nejvyšším knězem. Pouze ve Spartě vládli dva basileové s omezenou mocí. Titul používali Řekové pro cizí vládce a pak i za helénismu a v Byzanci.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 11. 9. 2006
Autor: -red-