barviva

Fyzika / Optika / Chemie

Organické sloučeniny s takovou strukturou molekul, která umožňuje absorpci světla ve viditelné části spektra a současně umožňuje fyzikální nebo chemickou vazbu s vybarvovaným substrátem. Nositelem barevnosti jsou skupiny obsahující dvojné vazby, tzv. chromofory (skupina azo-, nitro-, nitroso-, karbonylová), které zavedeny do bezbarvé sloučeniny učiní ji barevnou. Vlastní sloučenina nesoucí chromofory se nazývá chromogen. Intenzitu zbarvení a afinitu k substrátu zvyšují auxochromy (skupina hydroxy-, amino-, alkylamino-). Barevnost je podmíněna rozsáhlým konjugovaným systémem dvojných vazeb v molekule barviva. Barviva přírodní – původní rostlinné barvivo (indigo, alizarin, hena, kurkumin, katechin) nebo živočišné barvivo (antický purpur, košenila) mají význam spíše historický; vzrůstá důležitost nových typů rostlinných barviv pro barvení poživatin (například z červené řepy). Zvláštní skupinu tvoří barviva biologická: barviva krevní (hemoglobiny, erythrokruoriny, hemoerythriny, hemokupteiny), barviva žlučová (bilirubin ), barviva listová (chlorofyl ) aj. Barviva syntetická – průmyslově vyráběné barevné sloučeniny pro zušlechťování nejrůznějších substrátů; syntetizují se z velkého množství polotovarů, založených na produktech zpracování ropy a dehtu. Podle chemické struktury se barviva syntetická dělí na nitro, nitrosová, azová, azometinová, azokondenzační, indigoidní, hydroxyketonová, antrachinonová, polycyklická, ftalocyaninová. Nejpoužívanějši jsou azobarviva. Podle aplikace barviva zahrnují několik desítek technologických tříd, například: a) pro textil: na bavlnu – přímá (saturnová), reaktivní (ostazinová), kypová (ostanthrenová), diazotační (azogenová); na vlnu – kyselá obyčejná a metalokomplexní (midlonová, egacidová, chromolanová, ostalanová, alizarinová chromová); pro syntetická vlákna disperzní (ostacetová); b) pro plasty, nátěrové hmoty, gumu, polygrafii organické pigmenty (versálová, rykobary, rykoleny); c) na kůži – kyselá (korostanová, koregalová); dále pro viskózová vlákna (barviva ve hmotě) – pigmenty (versatinové); opticky zjasňující prostředky (ryluxy) pro textil, papír, plasty, prací přípravky aj. Výroba organických barviv u nás byla zahájena 1907 syntetickým alizarinem ve Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 28. 7. 2023
Autor: -red-

Odkazující hesla: chemikálie, míchání barev.