Baleárské ostrovy

Geografie / Ostrovy

Baleáry, španělsky Islas Baleares – souostroví a provincie Španělska ve Středozemním moři; 5014 km², 655900 obyvatel (1981), hlavně Katalánci, provinční město Palma de Mallorca; Hlavní ostrovy: Mallorca, Menorca, Cabrera a Pityusy (Ibiza, Formentera). Pahorkatina s komplikovanou geologickou stavbou dosahuje výšky až 1445 m.n.m. na Mallorce. Příjemné středomořské podnebí a subtropické rostlinstvo. Zavodňování úrodné zemědělské půdy. Velká střediska turistického ruchu. Z doby bronzové a železné se na Baleárských ostrovech zachovaly věže zvané talayoty; v 6. století př.n.l. dobyli Baleárské ostrovy Kartaginci, roku 123 př.n.l. Římané. Od 2. poloviny 4. století samostatná provinční správa, roku 445 byly připojeny k říši Vandalů, roku 534 k Byzanci. V letech 707–708 je dobyli Arabové; jejich panství se udrželo přes invazi Franků (798–799) a Normanů (859–862). Baleárské ostrovy se staly součástí córdobského emirátu a později jeho nástupnických států. Ve 12. století zprostředkovávaly obchodní styky mezi Afrikou a městskými republikami Pisou, Janovem a Marseille. Z obchodních a politických důvodů připravoval ovládnutí Baleárských ostrovů Aragon. Roku 1229 připojil Mallorku, roku 1231 se stala Menorca závislým emirátem, poté v roce 1235 byla dobyta Ibiza. V letech 1262–1344 byly Baleárské ostrovy součástí království Mallorky. Od roku 1344 vedlejší zemí aragonské koruny, 1708–1802 Menoca britskou državou. Za španělské občanské války 1936–1939 byla MaIlorca v rukou fašistů a Menorca republikánů. Po 2. světové válce zřízena na Baleárských ostrovech námořní základna USA.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 11. 8. 2023
Autor: -red-

Odkazující hesla: Katalánci, katalánský jazyk, Mahón, Menorca, Palma de Mallorca, Pisa, Pityusy, Roussillon.