austroasijské jazyky
Jazykověda
Jazyková rodina v jihovýchodní Asii, jižní Číně a severovýchodní Indii izolačního typu s jednoduchými kořeny a množstvím prefixů a infixů, jazyky mundá jsou aglutinační. Dělí se na sedm skupin: a) vietnamská (někdy považována za samostatnou, její genetické vztahy nejsou dosud pevně stanoveny): vietština (vietnamština), muongština; b) miao-jao: miaoština, jaoština, kchelaoština, šeština; c) mundská – severní podskupina: himálájské dialekty; jižní podskupina (Čhota Nágpur): santálština, mundarština, hoština, saórština, gadabština, bhúmidžština, birharština, džuangština, kharijština aj.; d) mon-khmerská (někdy považována za samostatnou rodinu): monština, khmerština, khásíjština, bahnarština, sedangština a horské jazyky Laosu Thajska, Číny a Vietnamu; e) wa-palaun: waština, palaunština; f) malacká: semangština, senoiština; g) nikobarská: nikobarština. Celkem se uvádí asi 64,5 milión§ lidí mluvících austroasijskými jazyky. K austroasijským jazykům se podle některých klasifikací řadí i jazyky, které dříve patřily do čuangsko-tchajské větve, čínsko-tibetské rodiny, například čuangština, tchajština, maonanština, molaoština, puiština, šuejština, tunguština (vše jižní Čína).
Vytvořeno:
14. 3. 2000
Aktualizováno:
20. 7. 2006
Autor: -red-