asyrsko-babylónské náboženství

Náboženství starověkých národů Mezopotámie

, tj. Sumerů

, Babylóňanů a Asyřanů. V náboženství Sumerů převládaly kulty ochránců jednotlivých území, které byly okolo 2000 př.n.l. v souvislosti s upevněním jednotného despotického státu Sumeru a Akkadu spojeny v jeden panteon. Hlavní trojice bohů byla An, Enki a Enlil. V době rozmachu Babylónie (18. století př.n.l.) se stal hlavním bohem říše Marduk (později zvaný též Baal). Obdobným bohem v Asýrii byl Aššur. V celé říši byl přikládán značný význam snům a věštbám. Kněžstvo bylo hospodářsky i politicky významnou vrstvou.