asyrské výtvarné umění

Výtvarné umění

Ve staroasyrském období je ovlivňováno uměním Anatólie a jižní Mezopotámie (stéla z Mardinu s reliéfem Samši-Adada jako triumfátora), ve středoasyrském období se vymaňuje z churritsko-mitannského vlivu, formuje se architektura (Aššurův chrám v Kar-Tukulti-Ninurta), sochařství (reliéf z oltáře Ištařina chrámu zobrazující Tukulti-Ninurtu ve dvou oddělených epizodách před symbolem boha vědění Nabua) a zejména glyptika (pečetě). V novoasyrském období je těžištěm umění tvorby architektonická plastika, zejména reliéf narativního typu. Plastiky okřídlených býků (lamassu) paláce Aššurnasirpala II. v Kalchu, volné plastiky Lvů vchodu Ninurtova chrámu a reliéfy pohybově vyvážené kompozice (lovy, bitvy, obléhání). Za Sargona II. v Dúr-Šarrukínu se prosazuje souvislé pojetí prostoru (naznačené již v reliéfech Tiglatpilesara III. v Kalchu), například výjev transportu dřeva po řece, užívající několika rovin k vyvolání dojmu prostoru ústupem do hloubky. Smysl pro perspektivu a zobrazní krajiny vrcholí za Sancheriba v Ninive. Za Aššurbanipala převládá oficiální reliéf omezující životná zobrazení na zvířata v loveckých výjevech. Paralelně s architektonickým reliéfem se na stejných principech rozvíjí monumentální malba zachovaná ve fragmentech (dvorské výjevy a námořní bitvy v Till Barsipu), v architektuře kromě urbanismu pevnostního stavitelství (Dúr-Šarrukín) a kultovních staveb (chrámy Sína a Šamaše a Anua a Adada v Aššuru) dominuje palácová architektura (Kalch, Ninive), mimo jiné rozvíjející bít-chiláni, palác se vstupním sloupovým portikem na terase odvozený ze severoasyrských vzorů (palác Sargona II. v Dúr-Sarrukín).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 7. 6. 2007
Autor: -red-