asyrské výtvarné umění

Ve staroasyrském období je ovlivňováno uměním Anatólie

a jižní Mezopotámie

(stéla z Mardinu s reliéfem Samši-Adada

jako triumfátora), ve středoasyrském období se vymaňuje z churritsko-mitannského vlivu, formuje se architektura (Aššurův chrám v Kar-Tukulti-Ninurta

), sochařství (reliéf z oltáře Ištařina chrámu zobrazující Tukulti-Ninurtu

ve dvou oddělených epizodách před symbolem boha vědění Nabua) a zejména glyptika (pečetě). V novoasyrském období je těžištěm umění tvorby architektonická plastika, zejména reliéf narativního typu. Plastiky okřídlených býků (lamassu

) paláce Aššurnasirpala II.

v Kalchu

, volné plastiky Lvů vchodu Ninurtova chrámu a reliéfy pohybově vyvážené kompozice (lovy, bitvy, obléhání). Za Sargona II.

v Dúr-Šarrukínu se prosazuje souvislé pojetí prostoru (naznačené již v reliéfech Tiglatpilesara III.

v Kalchu), například výjev transportu dřeva po řece, užívající několika rovin k vyvolání dojmu prostoru ústupem do hloubky. Smysl pro perspektivu a zobrazní krajiny vrcholí za Sancheriba

v Ninive

. Za Aššurbanipala

převládá oficiální reliéf omezující životná zobrazení na zvířata v loveckých výjevech. Paralelně s architektonickým reliéfem se na stejných principech rozvíjí monumentální malba zachovaná ve fragmentech (dvorské výjevy a námořní bitvy v Till Barsipu), v architektuře kromě urbanismu pevnostního stavitelství (Dúr-Šarrukín) a kultovních staveb (chrámy Sína

a Šamaše

a Anua

a Adada v Aššuru

) dominuje palácová architektura (Kalch, Ninive), mimo jiné rozvíjející bít-chiláni, palác se vstupním sloupovým portikem na terase odvozený ze severoasyrských vzorů (palác Sargona II. v Dúr-Sarrukín).