astenosféra

[Řečtina], geologie a geografie. Oslabená část svrchního zemského pláště mezi pevnou litosférou nahoře a mezosférou dole. Oslabení astenosféry je způsobeno její relativně nižší viskozitou, jež snižuje rychlost seizmických vln a umožňuje geologicky dlouhodobý a pomalý plastický tok její hmoty tvořené ultrabazickými horninami. Proto se astenosféra označuje též jako pásmo (kanál) snížené rychlosti seizmických vln. Reologický tok hmoty astenosféry řídí v geodynamických představách pohyb litosférických desek. Mocnost astenosféry je různá, průměrně 100–300 km, její strop leží pod oceány v hloubce většinou kolem 70–80 km a pod kontinenty v hloubce 100–200 km, její báze zhruba v hloubce 350 km.