aspirace

Jazykověda / Slova, zkratky a rčení

Jazykový fonetický jev, přídech, šum vznikající v závěru artikulace aspirovaných hlásek prudkým otevřením sevřených mluvidel (například anglické nebo německé k, p, dříve přepisované k“, p“; v některých jazycích, jako starořečtině, arménštině a gruzínštině má aspirace rozlišovací platnost: t- th);

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 19. 8. 2005
Autor: -red-