asonance



[Latina], přibližný rým; zvuková shoda samohlásek v koncových slabikách verše, souhlásky zůstávají nestejné; hora-bosa. Asonance se často vyskytuje v lidové poezii a u moderních básníků (V. Nezval).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 1. 9. 2002
Autor: -red-

Odkazující hesla: Svatý Václave, vévodo české země.