Antverpy

Vlámsky Antwerpen, valonsky Anvers – provinční a přístavní město v Belgii

ve stejnojmenné provincii na dolní Šeldě

(88 km od ústí Šeldy, 51°13'16'' severní šířky – 4°24' východní délky). Město samotné zabírá plochu 10466 ha, včetně všech částí 20373 ha. Město má nadmořskou výšku 7,5 m (Grote Markt), 468000 obyvatel (2005). Průmysl loďařský, ropy, chemický, automobilový, hutní, strojírenský, cementárenský, sklářský, gumárenský, potravinářský, spotřební, brusírny diamantů (Antverpy byly právem považovány za hlavní světové město diamantů, začátkem 21. století ovšem dochází k poklesu zájmu o tento obor). Dopravní křižovatka (největší belgický přístav), letiště Deurne. Gotická katedrála (1352–1616) a jiné stavební památky. Kulturní středisko Vlámů, akademie výtvarných umění, námořní muzeum. Univerzity (založeny v letech 1852, 1965 a 1971). Antverpy byly založeny v 7. století, od 12. století byly střediskem řemeslné výroby a obchodu. V roce 1291 získaly městská práva, ve 14.–15. století člen hanzy. V 16. století byly Antverpy nejvýznamnějším centrem mezinárodního obchodu. Od roku 1477 součást habsburského Nizozemí, v době nizozemské revoluce 1576 byly Antverpy vypleněny španělskými žoldnéři, roku 1579 přistoupily k utrechtské unii, v roce 1585 byly dobyty Španěly a začleněny do rámce Španělska (od roku 1714 Rakouska), Nizozemí. Uzavření ústí řeky Šeldy Holanďany vedlo pak k výraznému hospodářskému úpadku měst. V letech 1794–1814 součást Francie, 1815–1830 Spojeného království nizozemského, od roku 1830 Belgie. Po otevření ústí řeky Šeldy v roce 1863 začal nový hospodářský rozmach. Začátkem 1. světové války bylo město obléháno a v říjnu 1914 dobyto německými vojsky. V roce 1920 se město stalo dějištěm VII. olympijských her.