antioxidanty

[Řečtina], látky či systémy zabraňující autooxidaci; inhibitory oxidace. Autooxidace začíná vazbou vzdušného kyslíku do molekul substrátu za vzniku hydroperoxidů -C-O-O-H a vysoce reaktivních radikálů. Antioxidanty přerušují reakce radikálů nebo rozkládají hydroperoxidy. Patří k nim též dezaktivátory kovů a dezaktivátory ultrafialového záření, neboť kovy i záření mohou rovněž autooxidaci katalyzovat. Antioxidanty mají široké uplatnění, zamezují například stárnutí kaučuků, znehodnocování minerálních a transformátorových olejů, potravin, zejména tuků, krmných směsí. Používají se syntetické i přírodní (biologické). Biologické antioxidanty zabraňují v organismu vzniku škodlivých látek vedoucích často až k patologickým změnám. Přírodní jsou například karotenoidy, některá antibiotika, vitamín C, třísloviny, tokoferoly (vitamín E), ubichinony, flavonoly, lecithiny. Přírodní se používají především jako léčiva a jako antioxidanty do potravin.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 30. 8. 2002
Autor: -red-

Odkazující hesla: antioxidace.