anglosaská království

Germánská kmenová království v raně feudální Anglii v 6.–10. století. Od poloviny 5. století do Anglie pronikající Anglové, Sasové a Jutové zde vytvořili postupně 7 království (období heptarchie neboli sedmivládí), Sasové založili na jihu Anglie Wessex (království Západních Sasů), Sussex (království Jižních Sasů) a Essex (království Východních Sasů), Anglové království East Anglia (Východní Anglie), Northumbrii (Severní Umbrie) a Mercii ve východní, střední a severní Anglii, Jutové království Kent na jihovýchodě. V anglosaském království přežívaly dlouho pozůstatky rodového zřízení, hlavní masu obyvatelstva tvořili svobodní rolníci (ceorlové), kteří byli také hlavní součástí vojska. Stará rodová šlechta (earlové) byla pomalu vytlačována příslušníky panovnické družiny (thanové), kmenové šlechtické shromáždění (witan) si uchovávalo značný význam. Křesťanství napomáhající feudalizaci pronikalo zprvu prostřednictvím irských misionářů, v 7. století se však prosadily misie z Říma (Augustin). Nejsilnějším z anglosaských království byl zpočátku Kent, v 1. polovině 7. století získala hegemonii Northumbrie a v 8. století Mercie. Sjednocení anglosaských království uskutečnili v 9.–10. století králové Wessexu.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 18. 10. 2006
Autor: -red-