anglické divadlo

Divadlo

Vzniklo ze světských a folklórních divadelních projevů středověku a z latinských liturgických her, jež se ve 14. a 15. století rozvinuly zvláště v cykly mystérií v národním jazyce. Morality (Everyman, 1495) se postupně zesvětšťovaly, interludia a frašky jsou již projevem světského divadla. Hrálo se zprvu v kostelích, pak v plenéru a v interiérech na královském dvoře, v domech šlechticů a hospodách. Rozvoj profesionálního divadla nastal v polovině l6. století. První stálé divadlo The Theatre v Londýně zbudoval 1576 J. Burbage, další vznikala rychle za sebou; byly to dřevěné budovy okrouhlého tvaru, bez střechy, s pódiovým jevištěm obstoupeným ze tří stran diváky. Hrálo se ve dne, ženské role hráli muži nebo chlapci; z herců vynikl R. Burbage. Rozvoj divadla provázel rozmach alžbětinské dramatiky (Ch. Marlowe, R. Green, T. Kyd), jež vyvrcholila v díle Shakespearově. V uzavřených prostorách privátních divadel působily také chlapecké společnosti. Vedle toho se vyvinulo dvorské divadlo (masque), působící hlavně scénickou výpravou (I. Jones). V dalším vývoji se drama rozvětvilo na měšťanské (T. Dekker) a aristokratické (F. Beaumont, J. Fletcher). 1642 byla veřejná divadelní představení rozhodnutím parlamentu zakázána. Karel II. 1660 zákaz zrušil; otevřena byla dvě divadla, ale divadlo již nenabylo dřívějšího významu. V té době začaly vystupovat i herečky; alžbětinská scéna ustoupila divadlu italského typu. Nový vzestup nastal v 18. století: rozvoj dramatiky (J. Gay, H. Fielding, O. Goldsmith, R. B. Sheridan) byl provázen rozvojem herectví (D. Garrick, E. Kean). Po zrušení monopolu dvou privilegovaných divadel (Drury Lane a Covent Garden) 1843 se rychle množil počet divadel a souborů. Koncem 19. a na začátku 20. století se začaly uplatňovat novátorské tendence v dramatice i inscenačních postupech, zvláště zásluhou malých divadel. Vznikla první divadla se střídavým repertoárem (Birmingham, Liverpool, Manchester). V 1. polovině 20. století byly významnými středisky zejména divadla Old Vic a festivalové divadlo ve Stratfordu on Avon (rodiště W. Shakespeara). Z dramatiků vynikli autoři irského původu G. B. Shaw a S. O'Casey, dále T. S. Eliot, W. S. Maugham, J. B. Friestley; mezi režiséry zvláště T. Guthrie, z herců P. Ashcroftová, Ch. Laughton, 3. Gielgud, A. Guinness, L. Olivier. Po 2. světové válce se uplatnili dramatikové P. Ustinov a zvláště generace rozhněvaných mladých mužů J. Osborne, A. Wesker, H. Pinter, jejichž hry uváděl G. Devine v English Stage Company. Předními herci byli dále V. Leighová, J. Neville, P. Scofield. Jako režiséři vynikli J. Littlewoodová, P. Hall, P. Brook a také herec L. Olivier, jenž se 1963 stal ředitelem divadla National Theatre, prvního anglického Národního divadla.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 18. 6. 2024
Autor: -red-