analisté

Historie / Antický Řím

[Latina], letopisci; nejstarší římští dějepisci zvaní tak proto, že líčili historické události v časovém sledu rok za rokem (latinsky annus – rok) podle vzoru análů. Obvykle začínali založením Říma a končili svou dobou. První analisté se objevují v 2. polovině 3. století př.n.l. a píší z propagačních důvodů řecky (Q. Fabius Pictor, 2.pol. 3. století př.n.l.). Ti a jejich pokračovatelé ve 2. století př.n.l., kdy dochází k rozmachu analistické produkce psané latinsky, se nazývají starší. Mladšími analisty jsou nazýváni historici 1. století př.n.l., kteří přes rozvoj dějepisectví nadále užívali analistického postupu (Q. Glaudius Quadrigarius, 1. polovina 1. století př.n.l.). A. založili tradici římského dějepisectví a ovlivnili pozdější historiky (Livius, Tacitus); z jejich děl se dochovaly pouze zlomky.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 22. 12. 2019
Autor: -red-