americká hudba

Hudba

V širším smyslu hudba všech obyvatel Ameriky, v užším smyslu bělošská hudba USA. Počátek rozvoje této hudby spadá do 2. poloviny 18. století. Zprvu čerpala z tradice evropské hudby, částečně i z lidové hudby indiánské, černošské (ze spirituálů, blues) a kreolské. Rozvoj vlastní americké hudby začíná až v 1. polovině 19. století (minstrel show). Hudební kultura si udržovala těsné vztahy k Evropě. V USA působila od sklonku 19. století řada evropských umělců (například Antonín Dvořák na konzervatoři v New Yorku v letech 1892–1895). Mnozí američtí skladatelé studovali v Paříži (zvláště u N. Boulangerové) a přenesli pak na domácí půdu podněty moderních evropských snah. Situace vykrystalizovala po roce 1933, kdy do americké emigrace postupně odcházeli představitelé evropské hudby (I. Stravinskij, A. Schčinberg, P. Hindemith, B. Bartók, D. Milhaud, E. Křenek, K. Weill, B. Martinů). Zakladním zjevem vlastní moderní americké hudby byl Ch. Ives. Z představitelů zvláště G. Gershwin, E. Varése, W. Piston, H. Cowell, R. Harris, S. Barber, V. Thomson, R. Thompson, A. Copland, E. Carter, W. H. Schumann, G. C. Menotti, J. Cage, L. Bernstein, L. Foss. Američtí skladatelé výrazně zasáhli zvláště do oblasti symfonické a operní tvorby, uplatnili nové experimenty v hudební kompozici a ovlivnili i rozvoj moderní populární hudby, muzikálu, scénické a filmové hudby. Z institucí: Metropolitní opera v New Yorku, symfonické orchestry v New Yorku, Newyorská filharmonie), Bostonu (Bostonský symfonický orchestr), Clevelandu, Filadelfii a San Francisku (San Francisco Symphony).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 6. 10. 2000
Autor: -red-