alofon

Lingvistika, [řečtina], poziční varianta fonému, zvukový prvek, jehož výskyt je podmíněn fonetickým okolím, tj. předchozí nebo následnou hláskou (napři výslovnost n ve slovech tento – banka).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 19. 1. 2004
Autor: -red-

Odkazující hesla: varianta.