alétheia

Filozofie

[Řečtina], ve starořecké filozofii, zejména u eleatů a Platóna, pravdivé poznání, vědění v protikladu k pouhému zdání, mínění (doxa). Například v Pannenidově jednotě bytí jsoucího je myšlení myšlenkou o bytí, a proto lze pravdivé bytí poznat jen myšlením. Eleaté tímto pojmem vyjadřovali svou koncepci nadřazenosti rozumového poznání neměnné podstaty bytí proti iluzornosti změn vnímaných smysly. Platón nazýval vyšší druh poznáni též epistémé. Jednostranné nadřazení principu alétheia nad smyslovým poznáním odráží idealistické tendence řeckého myšlení.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 15. 7. 2024
Autor: -red-

Odkazující hesla: doxa.