albigenští

Náboženství

[Podle města Albi], jihofrancouzské náboženské hnutí, poprvé doložené roku 1135, kdy se hlásili k tradicím arianismu, radikalizovali se po příchodu bogomilů z Balkánu, úzce spolupracovali s hnutím katarů v Itálii, okolo roku 1170 uspořádali vlastní koncil. Albigenští vycházeli z dualistické teorie boje dobra se zlem, neuznávali oficiální církev a její dogmata, požadovali rozdělení církevního majetku. Získali vliv ve městech (Albi, Toulouse) i mezi šlechtou (hrabata z Foix). Roku 1209 byla proti albigenským svolána křížová výprava, kterou využili severofrancouzští feudálové v čele s Ludvíkem VIII. k útoku na celé Okcitánsko (jižní Francii). Vliv albigenských byl omezen až v 2. polovině 13. století systematickým působením inkvizice a nižšího kléru.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 16. 1. 2004
Autor: -red-

Odkazující hesla: Inocenc III., Languedoc, válka proti albigenským.