aktivační analýza

Moderní radioanalytická metoda, umožňující stanovení řady prvků současně, často nedestrukčním způsobem. Aktivační analýza využívá jaderné reakce, při kterých se vytvoří radioaktivní nuklidy jader stabilních (někdy i radioaktivních) prvků přítomných ve vzorku. Každý z takto vzniklých radionuklidů má charakteristické vlastnosti (poločas rozpadu, druh a energie vysílaného záření), sloužící jak pro kvalitativní určení, tak pro kvantitativní stanovení. Aktivace je prováděna především ozařováním vzorku neutrony (nejčastěji v jaderném reaktoru), řidčeji nabitými částicemi (protony, deuterony) nebo γ-zářením. Aktivační analýza patří mezi nejcitlivější metody analytické chemie, v reaktorovém uspořádání například umožňuje stanovení více než 60 chemických prvků (v množství 10^-7 až 10^-12 g) ve vzorcích nejrůznějšího druhu (biologických, geologických, superčistých materiálech, vodě). Používá se proto ke stanovení velmi nízkých koncentrací (stop) prvků nebo v případě nepatrného dostupného množství vzorku (µg).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 16. 8. 2007
Autor: -red-