agogika

[Řečtina], hudba změny tempa, které vznikají při interpretaci hudební skladby. Notové písmo

zaznamenává rytmické útvary v přesných kvantitativních, matematických vztazích, tedy v určitém ideálním tvaru. Reálný tvar, který zazní při provádění skladby, se od ideálního odchyluje: některou notu interpret například nepatrně prodlouží, jinou zkrátí, vrchol melodie nechá zaznít s malým zpožděním, určitou frázi může zrychlit (accelerando

), zpomalit (ritenuto, ritardando

) nebo zahrát s neklidným, trhavým přednesem (rubato

). Agogika je důležitý výrazový prostředek, který však nesmí narušit identifikaci základního taktového a rytmického členění skladby a musí být užíván se smyslem pro čistotu hudebního slohu, v němž byla skladba vytvořena.