adsorpce

[Latina], hromadění plynné nebo rozpuštěné látky (adsorbátu

) na povrchu jiné látky (adsorbentu

) tuhé či kapalné, hlavně látky o velkém vnitřním povrchu (například aktivní uhlí

, silikagel

). Adsorpce nastává na rozhraní obou fází. Je závislá na teplotě a tlaku. Příčinou adsorpce jsou přitažlivé síly buď chemické povahy (chemisorpce

), nebo fyzikální povahy, například van der Waalsovy síly

(fyzikální adsorpce). Adsorbované množství závisí na druhu a velikosti povrchu adsorbentu, teplotě a tlaku. Používá se například k oddělování cenných nebo nežádoucích složek plynů (filtry masek), k odbarvování roztoků a tuků. Absorpce je děj vratný, opakem je desorpce

.