Sibiř
Místa a oblasti
Území v asijské části Ruska a v Kazachstánu, od Uralu k pohořím u Tichého oceánu a od pobřeží Severního ledového oceánu do Střední Asie; asi 10 milionů km2. Historicky zahrnuje i Dálný východ. Značnou část Sibiře zaujímá Západosibiřská rovina a Středosibiřská plošina, jižní a východní Sibiř vyplňuje Altaj, Sajany, pohoří Přibajkalí a Zabajkalí, Verchojanské a Kolymské. Geologicky je Sibiř součástí angarského (sibiřského) štítu. Ložiska ropy, zemního plynu, uhlí, rud železa a neželezných kovů, zlato, diamanty, azbest aj. Podnebí je drsné kontinentální, s nízkými teplotami (Ojmjakon, Verchojansk ), na severu arktické. Sibiřské řeky jsou významným energetickým potenciálem i dopravními tepnami; Ob´, Jenisej, Lena se vlévají do Severního ledového oceánu. Mnoho jezer, bažin, trvale zmrzlé půdy. Jezero Bajkal. Od severu k jihu výrazná zonálnost: tundra, lesotundra, tajga, lesostep, step. Nejstarší stopy osídlení Sibiře už v paleolitu. V 2. století př.n.l. až 1. století n.l. ovládána hunskými kmeny. V 2. polovině 1. tisíciletí n.l. první státní útvary, například turkický kaganát, Skytové, Sakové. Od 13. století pod vládou Mongolů, koncem 15. století se utvořil na západní Sibiři sibiřský chanát, připojený 1598 k Rusku. Od 16. století pronikali na Sibiř Rusové, zpočátku z iniciativy kupců (výnosný obchod s kožešinami), později pod záštitou carské vlády. Významnou úlohu při tom měla zejména kupecká rodina Stroganovovů, v jejíchž službách uskutečnil 1581–84 ataman Jermak vojenskou expedici do oblasti západní Sibiře a podřídil Rusku sibiřské obyvatelstvo až k Irtyši. Koncem 16. století začaly rozsáhlé ruské kolonizace Sibiře, postupně vznikla řada nových měst (Tjumeň, Tobolsk, Krasnojarsk, Jakutsk ) a byly otevírány stříbrné a železorudné, později zlaté doly (Něrčinsk). V 17. století prozkoumány S. J. Děžňovem, I. P. Chabarovem (kolem 1610–1667) aj. zeměpisné a přírodní podmínky Sibiře, Rusové pronikli až na tichomořské pobřeží. Vztahy s Čínou upraveny 1689 něrčinskou smlouvou. Zesílení feudálního útisku v 17.–18. století vyvolalo i na Sibiři četná povstání. Na nucené práce či do vyhnanství byli na Sibiř posíláni odpůrci carského režimu. V l. polovině 19. století ovládla ruská říše celou Sibiř, Rusové pronikli na Čukotku i na ostrovy Severního ledového oceánu a Tichého oceánu (zejména cestovatelé I. F. Kruzenštern, F. P. Wrangel, F. P. Litke (1797–1882), získali Sachalin a ajgunskou smlouvou s Čínou i amurskou oblast a Přímoří. K ochraně jižní hranice Sibiře před nájezdy kočovných kmenů byla vytvořena soustava opevnění a zabajkalské a amurské kozácké vojsko. Velký význam zejména pro hospodářský rozvoj Sibiře měla stavba transsibiřské magistrály 1891–1905. Po říjnové revoluci v Rusku byla na celé Sibiři ustanovena sovětská moc, avšak od jara 1918 se území Sibiře stalo jedním z hlavních nástupišt intervence proti sovětskému Rusku (vystoupení československých legií v květnu 1918, nastolení Kolčakovy diktatury v listopadu 1918, vylodění dohodových armád, Japonců na Dálném východě). Východní Sibiř se stala 1920–22 součásti Republiky Dálného východu. Za sovětské vlády velký hospodářský i kulturní vzestup Sibiře, provázený rozvojem národního života dosud zaostalých sibiřských národností. Bylo vybudováno několik nových moderních měst (Magadan, Norilsk, Komsomoľsk-na-Amure ), 1974 zahájena stavba Bajkalsko-amurské magistrály (1984 uvedena do provozu). Sibiř se stala základnou těžebního i zpracovatelského průmyslu, zúrodněním celin stoupl i její význam pro zemědělskou výrobu. Od roku 1991 je Sibiř součástí Ruska, některé oblasti mají tendenci se osamostatnit.
Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 7. 2. 2023
Autor: -red-
Odkazující hesla: Alexandr Vasiljevič Kolčak, Aljaška, Altajský kraj, Bajkal, Bureja, Burjatsko, Čerského pohoří, Chabarovský kraj, Chatanžský záliv, Comag Gädiaty, Dálný východ, eurosibiřská podoblast, Evenové, Godunovové, hunská říše, Irkutská oblast, Kamčatská oblast, Kolymské pohoří, Komsomoľsk-na-Amure, Krasnojarský kraj, Kurganská oblast, laso, naleď, Olëkma, Omsk, Rusové, Sacha, Severosibiřská nížina, Středosibiřská plošina, Stroganovové, Surgut, Tjumeňská oblast, Tomská oblast, Transsibiřská magistrála, venuše, Verchojanské pohoří, Vladimír Afanasjevič Obručev, Východní Sajan, Západní Sajan, Zeja.
Reklama: