secese



Výtvarné umění
[Latina], původně protestní umělecké hnutí namířené proti historismu a eklekticismu 19. století, později výtvarný styl jako historicky jedinečná vzájemná jednota nových životních souvislostí a formálních principů. Secese se rozvinula jako proces konvergence mezi protiklady soudobého naturalismu, romantismu a symbolismu. Spojovací článek tvořil secesní ornamentální systém, který se inspiroval především tvary a procesy organické přírody, a zároveň byl i nositelem symbolu. Secese se stala posledním z univerzálních výtvarných stylů, výrazně ovlivnila životní způsob konce 19. a začátku 20. století. V Německu a Rakousku nazývána Jugendstil (střediska v Mnichově, Berlíně, Vídni), ve Francii Art Nouveau (Paříž), v Anglii a USA Modern Style. Hlavní znaky secese jsou ornamentálnost (vegetativní a florální ornament), lineárnost, plošnost, záliba v lomených barvách, v architektonickém a estetickém využívání různých materiálů. Pro secesi je typická plynulá vlnící se křivka, jež vyvolává v divákovi dojem nenásilného pohybu v ploše, a stylizace. Těžiště secese leží v dekoraci a užitém umění. K hlavním představitelům secesní malby patří skupina Nabil, G. Klimt, M. A. Vrubel, z českých umělců A. Mucha, J. Preisler, V. Preissig, F. Bílek. V architektonické geometrii secese předznamenala konstruktivistické tendence (J. Hoffmann, P. Behrens, O. Wagner, J. Kotěra). V literatuře se nositeli secesního slohu staly proudy označované jako symbolismus a dekadence. Charakteristickým rysem secese je i v literatuře tendence k ornamentálnosti; v rovině jazykové s tím souvisí rytmizace věty a verše, opakování slov a motivů a hláskových skupin. Výrazný je kult hudby. Secesní literatura přejímá i květinové a zvířecí motivy a motivy erotické, oživení titánské autostylizace (O. Březina, J. Karásek). Secese usilovala o vytvoření nového životního stylu, ale přitom se vázala na exkluzívní potřeby vyšších vrstev.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 27. 7. 2005
Autor: -red-

Odkazující hesla: Alois Kalvoda, Alojz Štróbl, Antonio Gaudí y Cornet, Aristide Maillol, české výtvarné umění, Charles Rennie Mackintosh, Edward Burne-Jones, Josef Hoffmann, Josef Wenig, Július Flache, Július Koreszka, Ladislav Šaloun, Ludovít Pitthordt, maďarské výtvarné umění, Michail Alexandrovič Vrubel, Mir iskusstva, Osvald Polívka, Otakar Novotný, Otto Wagner, plakát, polské výtvarné umění, prerafaelité, rakouské výtvarné umění, ruské výtvarné umění, Samuel Bing, slovenské výtvarné umění, směr umělecký, švédské výtvarné umění, švýcarské výtvarné umění, The Golden Age of Illustration, Waclaw Szymanowski, Walter Crane, Wiener Sezession, Wiener Werkstätte.

Reklama: