nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Bellucci
 [Beluči], Monica, *30.9.1968 (Cittá di Castello, Perugia, Itálie), vlastním jménem Monica Anna Maria...

Falk
 Peter, *16.9.1927 (New York, USA) – †23.6.2011 (Beverly Hills, Kalifornie, USA), vlastním...

Lopez
 Jennifer, *24.7.1970, americká herečka a zpěvačka. Od 16 let hrála v různých televizních...

Devátá
 Ivanka, *27.11.1935 (Praha), česká spisovatelka a herečka. Dětství prožila v Brně, v ...

Newell
 Mike, *28.3.1942 (St. Albans, Hertfordshire, Velká Británie), vlastním jménem Michael Cormac Newell...


mayská říše
V literatuře běžné, ale nepřesné označení pro předkolumbovské městské státy Mayů na území dnešní Guatemaly, Belize, části Hondurasu a Mexika (Yucatán). Předkové Mayů se na přelomu 2. a 1. tisíciletí př.n.l. usadili v Peténu. Kolem poloviny 1. tisíciletí př.n.l. byly osídleny oblasti pozdějších mayských měst, projevoval se vliv kultur ze Salvadoru a Mexika. Z doby asi 50 př.n.l. až 100 n.l. pocházejí první významné doklady o formování klasické mayské kultury (šlechtické hroby, polychromní keramika, fresky).
Za začátek tzv. klasického období se považuje datum 292 n.l. podle nejstarší známé datované stély (Tikal). V rané fázi (asi do roku 625) se předpokládá už zformovaná třídní struktura společnosti (otrokářství při zachování zbytků rodových vztahů) a hierarchie společnosti. Vznikala města jako centra vlády, náboženství a výroby. Ve vrcholném období (asi 625 až asi 800) se rozvíjela architektura, umění a věda, rozkvět měst. Od 9. století nastal postupný úpadek způsobený řadou příčin (klimatické změny, přelidnění, sociální nepokoje, vpády kmenů ze severu – Toltékové). Klasické období končí zhruba v polovině 10. století opuštěním většiny měst v Guatemale a hromadným odchodem Mayů (jeho přesné příčiny nejsou dosud známy) na Yucatán. Zde vznikl maysko-toltécký stát, jehož centrem bylo od poloviny 11. století Chichen Itzá a od konce 12. století Mayapán. Asi od roku 1280 vládla mayapánská dynastie Cocomů, sílil mexický kulturní vliv. Vzájemná rivalita a války vedly ke zničení mnoha měst, povstání vazalů proti Mayapánu (dobyt v roce 1441) znamenalo rozpad státu. V době příchodu Španělů v 1. polovině 16. století byly městské státy i jejich kultura v úpadku. Poslední nezávislý mayský stát (Tayal na jezeře Petén Itzá) byl Španěly dobyt v roce1697.
Dnes je známo více než 100 mayských měst (Bonampak, Copán, Chichen Itzá, Piedras Negras, Quiriguá, Tikal, Uaxactún, Yaxchilán) s monumentální architekturou, kultovními, obytnými a obchodními čtvrtěmi. Města byla spojena sítí silnic. Hlavou státu (města) byl dědičný panovník, který jmenoval náčelníky vazalských měst a osad, jež musely platit daně a dodávat vojáky. Nejvyšším duchovním představitelem a také panovníkovým rádcem byl hlavní kněz. Společnost byla členěna na šlechtu (hlavně vojenská, úřady byly obsazovány kněžími), kněží, osobně svobodné kupce, zemědělce a řemeslníky a na otroky (hlavně váleční zajatci). Základem hospodářství bylo žďárové zemědělství (kukuřice, fazole, rajčata, tykve, paprika, bavlník, kakaovník). Významný byl i lov, rybolov a včelařství. Rozvinutá byla specializovaná řemesla, obchod (i dálkový). Platidlem byly kakaové boby. V náboženství převládaly zemědělské kulty a uctívání personifikovaných přírodních sil. Vysoké úrovně dosáhla matematika, astronomie a medicína.
Viz též mayská kultura, mayské náboženství, mayský kalendář.


 

Odkazující hesla: Guatemala, Honduras, Indiáni, Mayové, Mexiko
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 3.5.2007
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2019, OPTIMUS s.r.o.