Mikuláš Kusánský



Biografie / Náboženství / Filozofie
*1.8.1401 (Kues) – †11.8.1464 (Todi, Itálie), Cusanus Nicolaus nebo Nicolaus de Cusa, vlastním jménem Nicolas Krebs, raně renesanční myslitel, spojující antickou a středověkou metafyziku s anticipací hlavních rysů novověké filozofie. Církevní hodnostář (biskup a kardinál), vytvářel svá díla jakoby na okraji své církevně politické činnosti. Na basilejském koncilu roku 1437 podal návrh na zrušení juliánského kalendáře. Usiloval o vytvoření jediného společného a duchovního centra světa. Byl autorem plánů na sjednocení všech náboženství ve skutečně univerzálním katolicismu. Ovlivněn mimo jiné novoplatonismem a mystikou. Přepracovával tradiční témata a pojmy křesťanské filosofie, tak zejména učení o bohu jako „maximu bytí“, v němž splývají všechny protiklady (coincidentia oppositorum), svět je podle Kusánského časově a prostorově nekonečný jako sám bůh, nekonečné „rozvinutí“ boha ve vesmíru (explicatio) ztotožňoval s jeho nekonečným „zavinutím“ (complicatio) v individuu, zřetelné překračování tradice se u Kusánského pojí s chápáním rostoucího významu jednotlivce. Mikrokosmos člověka je sice podřízen makrokosmu vesmíru, ale člověk vyniká nad vesmír svým vědomím a poznáním. Člověk poznává i nekonečno, jestliže překračuje pouhé „usuzování“, zůstávající vězet v protikladech, svým dialektickým rozumem, intelektem, který přes „učenou nevědomost“ (docta ignorantu) dospívá k nekonečné jednotě splývajících protikladů. Kusánský ovlivnil renesanční přírodní filozofii, přírodní vědy (J. Keplera), svou ideou panhare monického světa a jeho poznatelnosti a zdokonalitelnosti působil na J. A. Komenského, anticipoval mnoho témat a idejí novověké filozofi jež pak rozpracovávali hlavně R. Descartes, G. W. Leibniz, B. Spinoza a další. Hlavní jeho spis Docta ignorantu (Učená nevědomost).

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 13. 4. 2020
Autor: -red-

Odkazující hesla: Gabriel Wagner, Jan Amos Komenský, jednota a boj protikladů, Nicole Oresme, rozpor, zprostředkování.



Reklama: