kometa
Astrofyzika
[Řečtina], vlasatice – těleso obíhající kolem Slunce, zpravidla po značně protáhlé elipse, s periodou několika roků až tisíce roků. Kometa s periodou větší než 100 roků se nazývají dlouhoperiodické, komety s kratší periodou se řadí mezi krátkoperiodické. Prakticky veškerá hmotnost komety (108 – 1012 kg) je soustředěna v jádru, tvořeném meteorickými částicemi a zmrzlými plyny, které se při přiblížení k Slunci vypařují a tvoří komu. Rezonančním tlakem slunečního záření může vzniknout ohon komety, dlouhý až 108 km a směřující od Slunce. Gravitační působení velkých planet ovlivňuje dráhy komet a planety si vytvářejí tzv. rodiny komet, z nichž nejvýznamnější je i Jupiterova. Rozptýlená hmota komety vytváří meteorický roj. Nejznámější kometou je Halleyova s periodou 75–76 roků, naposled pozorována v roce 1986.
Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 2. 2. 2023
Autor: -red-
Odkazující hesla: Bohumil Šternberk, Charles-Joseph Messier, Edmund Halley, Fred Lawrence Whipple, Giacobinidy, heliocentrická dráha, hledač komet, jádro komety, kometární roj, Ludmila Pajdušáková, meteorický roj, meziplanetární hmota, meziplanetární prostor, přímý pohyb, retrográdní pohyb, Sergej Vladimirovič Orlov, synchrona, Theodor Egon von Oppolzer.
Reklama: