nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Langerová
 Aneta, *26.11.1986 (Benešov), česká zpěvačka, vítězka prvního ročníku soutěže Česko hledá SuperStar...

Alekan
 Henri, *10.2.1909 (Paříž, Francie) – †15.6.2001 (Auxerre, Francie), francouzský kameraman. Do...

Clarke
 [Klárk], Arthur C., *16.12.1917 (Minehead, Anglie) – †19.3.2008 (Colombo, Srí Lanka), anglický...

Kubrick
 [Kjubrik], Stanley, *26.7.1928 (Bronx, New York, USA) – †7.3.1999 (St. Albans, Hertfordshire...

Sequens
 Jiří, *23.4.1922 (Brno) – †21.1.2008 (Praha), český filmový a televizní režisér a ...


franská říše
Raně feudální stát v západní a střední Evropě v letech 482–843. Byl založen králem Chlodvíkem z rodu Merovejců, který s vlastní družinou vítězstvím u Soissonsu (roku 486) dobyl poslední římskou državu v Galii, Syagriovo království, podrobil si ostatní kmenové předáky sálských Franků, přijal katolickou víru a s podporou katolické církve dobyl roku 507 království Vizigótů v jižní Galii. Vznikla tím nejsilnější a nejstabilnější z tzv. barbarských říší. Za Chlodvíkových synů a vnuků k ní byli připojeni Burgundské království, Alamani, DurynkovéBavoři.
Správa franské říše se opírala o zbytky staré římské organizace na území bývalé Galie a o kmenová území Germánů, která měla vlastní vévody i vlastní práva, tzv. leges barbarorum (nejstarší Lex Salica, asi 508–511). Jádro říše (přibližně dnešní Francie) bylo děleno mezi členy dynastie. Postupně se zformovaly 4 údělné celky (regna, království): Austrasie, Neustrie, BurgundskoAquitánie. Vnitřní krize v 6. století a neschopnost Merovejců upevnit centrální moc umožnily vzestup moci jejích správců dvora, majordomů, kteří se postupně změnili z představitelů panovníka na představitele šlechty jednotlivých údělů a nakonec na jediné nositele jednoty a státní moci franské říše. Od 7. století byli oporou franských majordomů vazalové. V 8. století nastoupili majordomové z Pipinova rodu (též Karlovci) ve spojenectví s papežem (Pipinova donace, začátek církevního státu v Itálii) na trůn. Rozvoj feudálních vztahů zprvu posílil franskou říši, která odrazila nápor Arabů a za Karla Velikého ovládla království Langobardů, Bavorsko, Karantánii, DurynskoSasko, zničila říši Avarů, válčila nerozhodně s Byzancí a dobyla část španělského území k řece Ebro. V letech 805–806 podnikla franská vojska též tažení do Čech, aniž dosáhla jejich podrobení.
Po smrti Karla Velikého došlo k rozkladu jednotného státu. Šlechta ovládla správní a církevní organizaci, získala rozsáhlý majetek a stala se představitelem nových, organicky vznikajících územních celků, zejména FrancieNěmecka (Štrasburské přísahy 842). Verdunskou smlouvou v roce 843 byla franská říše rozdělena mezi Karlovce na říši západofranskou (Francii), východofranskou (Německo) a na císařský úděl (Itálie, Burgundsko, Lotrinsko).


 

Odkazující hesla: Alamani, Aquitánie, bailli, barbarské říše, Bretagne, Burgundské království, Burgundsko, Durynsko, Francie, Frankové, Hesensko, hrabě, Karel I. Veliký, karolínská minuskula, Kraňsko, Laon, Limousin, Metz, Německo, Neustrie, Nizozemsko, Orléans, Panonie, Paříž, Pipinovci, Porýní, předrománské výtvarné umění, rakouské alpské země, Roussillon, saské války, Syagriovo království, Švábsko, švýcarské výtvarné umění, Worms, západofranská říše
Vytvořeno: 10.8.2005
Aktualizováno: 17.5.2007
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2017, OPTIMUS s.r.o.