nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Menzel
 [Mencl], Jiří, *23.2.1938 (Praha), český filmový a divadelní režisér, scenárista a herec...

Yimou
 Zhang (dřívější přepis Čang I-mou), *14.11.1950 (Si-an, provincie Šen-si, Čína), čínský filmový...

Douglas
 Michael, *25.9.1944 (New Brunswick, New Jersey, USA), americký filmový herec a producent. Je...

Graham
 Benjamin, *8.5.1894 (Londýn) – †21.9.1976, americký ekonom a investor. Od mládí žil...

Hansard
 Glen, *21.4.1970 (Dublin) , irský zpěvák a kytarista. Ve svých třinácti letech opustil školu...


Prokofjev fotografie (1)ilustracevideazvukymapyodkazy
Sergej Sergejevič, *23.4.1891 – †5.3.1953, ruský skladatel a klavírista, významný představitel hudby 20. století. Narozen v Soncovce na Ukrajině, od roku 1918 žil mimo Sovětský svaz (Francie, USA), ale v třicátých letech dostával z SSSR objednávky a v roce 1936 se vrátil. Svou skladatelskou dráhu zahájil jako drzý "rozhněvaný mladý muž", píšící disonantně až agresivně působící hudbu (svita Skytská, klavírní Sarkasmy). Poté změnil tvůrčí styl a jeho neoklasické období (například Klasická symfonie) zanechalo trvalý vliv (častý stupnicový a trojzvukový základ témat). Prokofjev se však stále umělecky vyvíjel, usiloval o vlastní hudební jazyk, pro nějž je příznačný vyrovnaný podíl intelektu a lyrizace, tanečnost, schopnost ironie, hravá melodika, dráždivé harmonie, mistrná instrumentace, kontrastnost a stručnost hudebních myšlenek. Komponoval hudbu založenou na principech rozšířené tonality „skrjabinovského“ rodu. Významným činem Prokofjevova tvůrčího úsilí jsou jeho opery (kupříkladu Láska ke třem pomerančům, Vojna a mír, Zásnuby v klášteře, Hráč, Ohnivý anděl) a balety (například Romeo a Julie, Popelka, Kamenný kvítek, Na Dněpru). Dále napsal mimo jiné 7 symfonií, instrumentální koncerty (5 klavírních, 2 houslové, 2 violoncellové), skladby klavírní (sonáty, cyklus Prchavé vidiny) a komorní, scénickou a filmovou hudbu.


Sergej Sergejevič Prokofjev


 

Odkazující hesla: Áčai, Ansimov, Aškenazy, Baloghová, Bidovský, Blažek, český balet, Dobužinskij, Dubravík, Elingerová, Friedl, Gabzdyl, Grigorovič, Harapes, Hirschová, Holečková, Hylas, Cherkassky, Janis, kantáta, Karhánek, Kogan, Kusevickij, Kyselák, Lapšanský, Lepešinská, Ljadov, Lukšík, Melik-Pašajev, Moravec, Němeček, neoklasicismus, oratorium, Pokorná, Pokrovskij, Preobraženskij, Přibyl, Psota, Remar, Richter, Rossmann, ruská hudba, ruská kinematografie, Ruský balet, Sekeress, Skálová, Solovjov, Strehler, Šanda, Šimáček, Tříska, Umělecká beseda, Wasserbauer, Zacharov
Vytvořeno: 21.5.2001
Aktualizováno: 27.2.2006
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2018, OPTIMUS s.r.o.