nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Klimt
 Aurel, *6.8.1972 (Žilina, Slovensko), český režisér, výtvarník, animátor a střihač slovenského...

Visací zámek
 Česká hudební punková skupina vzniklá roku 1982. Dodnes hraje v původní sestavě: Jan Haubert...

Wohnout
 Česká pražská hudební skupina tvořená bratry Janem a Matějem Homolovými (oba kytara a zpěv...

Tarkovskij
 Andrej, *4.4.1931 (Zavražje, Ivanovská oblast, Rusko – tehdejší SSSR) – †29.12.1986 (podle některých...

Anderson
 [Endrsn], Lindsay, *17.4.1923 (Bengalúru, Indie) – †30.8.1994 (Angouleme, Francie), vlastním...


freudismus
[Frojdyzmus], všeobecné označení různých škol a směrů, které se snaží aplikovat psychologické učení S. Freuda při objasňování kulturních, literárně uměleckých a společenských jevů. Freudismus je filozofickou, sociologickou a antropologickou doktrínou, kterou je třeba odlišit od psychoanalýzy jako konkrétní metody a techniky průzkumu nevědomých psychických procesů. Freudismus vzniká univerzalizací principů psychoanalýzy a vede k psychologizaci jak společnosti, tak osobnosti. Literatura západních zemí výraz freudismus neužívá, snaží se však charakterizovat různé směry a školy akcentující význam nevědomých pudových a emocionálních hnutí jako "hlubinnou psychologii".
Od samého počátku vystupuje freudismu jako nesourodý směr. Již koncepce nevědomí u Freuda je rozporná, neboť obsahuje jak tvůrčí, tak zcela destruktivní tendence. Freud nemohl vyřešit základní otázku, co je hlavní hybnou silou duševního života a vývoje člověka. Absolutizoval význam nevědomých duševních procesů a podřizoval formy společenského a kulturního života nevědomým prvotním impulsům (energii psychosexuálních tendencí). Freudův žák A. Adler, zakladatel individuální psychologie, připsal určující roli komplexu méněcennosti a snaze po sebeuplatnění, kdežto v analytické psychologii C. G. Junga sehrává tuto úlohu "kolektivní nevědomí" a jeho archetypy. Jiní (O. Rank) spatřovali rozhodující zážitek lidského vývoje v tzv. traumatu zrození. Biologizující směry, jež navazují na naturalistické aspekty Freudova učení, se přikláněly k pozitivismubehaviorismu a uplatňovaly se zvláště v USA, zapůsobily značně na vývoj psychosomatické medicíny, druží se k nim i pokusy sbližovat freudismus s reflexologiíkybernetikou.
Naproti tomu sociálně orientovaný freudismus viděl ve svých tradičních formách ve společenských, politických a kulturních jevech "sublimace" psychosexuální energie, v tomto směru pokračoval od 30. let neofreudismus, usilující přeměnit freudismus v ryze sociologické a kulturologické učení, rozcházeje se s učením o pudovém nevědomí a s biologické předpoklady Freudova učení. Koncem 40. let vzniká pod vlivem existencialismu "existenciální analýza" (Daseinsanalyse), reprezentovaná hlavně švýcarským psychiatrem L. Binswangerem (1881–1966) a M. Bossem, a lékařská antropologie (W. WeissScker). O sblížení s freudismem usilovali též někteří protestantští (R. Niebuhr, P. Tillich) a katoličtí (J. Caruso) teologové. V 60. letech se freudismus odráží v ideologii "nové levice", v pracích frankfurtské školy, zejména H. Marcuseho. Různé stránky freudismu se projevovaly v sociální psychologii, etnografii a kulturní antropologii, dále v literární vědě, estetice a kritice, jakož i v teorii a praxi modernistických směrů (surrealismus).


 

Odkazující hesla: kontrakultura, Lawrence, neofreudismus, psychoanalýza, psychologie náboženství
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 18.7.2006
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2019, OPTIMUS s.r.o.