nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Akin
 Fatih, *25.8.1973 (Hamburk, Německo), německý filmový režisér, scenárista, producent a herec...

Sestry Steinovy
 České hudební duo tvořené sestrami Karolinou Kamberskou a Lucií Steinhauserovou (obě kytara...

Iné kafe
 Slovenská hudební punk-rocková skupina založená roku 1995 Vratkem Rohoněm (kytara, zpěv) a ...

Brejchová
 Jana, *20.1.1940 (Praha, Československo, tehdejší protektorát Čechy a Morava), významná česká...

Destiny's Child
 Americká dívčí vokální skupina založená roku 1990 v texaském Houstonu. Jejími členkami byly až...


Fellini fotografie (1)ilustracevideazvukymapyodkazy
[Feliny], Federico, *20.1.1920 (Rimini, Itálie) – †31.10.1993 (Řím, Itálie), italský filmový režisér a scenárista, jeden z největších a nejoriginálnějších filmových tvůrců 20. století. Byl synem lázeňského hoteliéra (k rodnému městu se v 70. letech vrátil vzpomínkovým snímkem Amarcord). V roce 1937 opustil rodinu a přes Florencii se vydal do Říma, kde se živil jako kreslíř vtipů pro populární časopisy. Později se uplatnil jako gagman a konferenciér souboru Alda Fabrizia, s nímž jezdil na zájezdy na venkov, a postupně se dostal k filmu. Nejprve spolupracoval jako scenárista a asistent režie na filmech Roberta Rosselliniho (mj. byl spoluautorem klíčového díla italského neorealismu Řím, otevřené město), poté se jako scenárista podílel na filmech Alberta Lattuady, jenž mu v roce 1950 svěřil spolurežii snímku Světla varieté. V roce 1952 natočil Fellini svůj první samostatný film Bílý šejk a v čase rozbřednutí italského neorealismu se vydal (podobně jako další vrcholy slavného italského trojhvězdí Michelangelo AntonioniLuchino Visconti) na dráhu jednoho z nejosobitějších tvůrců světové kinematografie s nenapodobitelným rukopisem. Jeho filmy vynikají bezbřehou fantazií, častou zálibou v bizarnostech a v mystifikaci. V mnoha z nich je patrná umělcova celoživotní láska ke světu cirkusů, klaunů a varieté. Na jeho filmech se často podíleli vynikající scenárista Tonino Guerra a hudební skladatel Nino Rota, jehož melodie, naplněné lyrickým smutkem, dodávaly většině režisérových filmů neopakovatelnou působivost. Podíl na nich měli i vynikající herci, mezi něž patřili především Marcello Mastroianni a Felliniho celoživotní partnerka Giulietta Masinová. Často se v nich ale uplatnily i světové hvězdy (např. Anthony QuinnSilnici nebo Donald Sutherland jako Casanova). V 80. letech však Fellini začal mít problémy s hledáním finančních prostředků na své projekty, což se projevilo v delších pauzách mezi jednotlivými snímky i v jejich kvalitě. Jeho filmy, na nichž se vždy podílel jako spoluautor námětu či scénáře, získaly celkem čtyři Oscary v kategorii neanglicky mluvených děl, sám byl "pouze" osmkrát nominován za scénář a čtyřikrát za režii. V roce 1993 byla jeho tvorba poctěna Oscarem za celoživotní dílo. V témže roce zemřel na následky mozkové příhody.
Vybraná filmografie: satira na falešnou romantiku a přihlouplé ženské časopisy (a první samostatný film) Bílý šejk (1952), povídka Sňatková kancelář z povídkového filmu Cesara Zavattiniho Láska ve městě (1953), autobiografická kronika malého lázeňského města, v němž vládne lenost a prázdnota, Darmošlapové (1953; Stříbrný lev na MFF v Benátkách), melancholicky poetický příběh dvou potulných artistů s Anthonym Quinnem a Giuliettou Masinovou Silnice (1954; Oscar za nejlepší zahraniční film, Stříbrný lev na MFF v Benátkách a řada dalších cen), satiricky laděný pohled na život drobných podvodníků Podvodník (1955), smutný příběh odstrkované a klamané římské prostitutky s vynikající G. Masinovou Cabiriiny noci (1956; mj. Oscar za nejlepší zahraniční film), mistrovská freska zahálčivého a bezcílného života římské společenské smetánky s Marcellem Mastroiannim v hlavní roli novináře a jedno z přelomových děl světové kinematografie Sladký život (1960; mj. Zlatá palma na MFF v Cannes – v tomto snímku byl poprvé použit výraz paparazzi), epizoda Pokušení doktora Antonia pro povídkový film Boccaccio 70 (1961), poetická komedie s Marcellem Mastroiannim v roli na hranici snových představ a reality žijícího filmového režiséra 8 1/2 (1962; Oscar za nejlepší zahraniční film, Velká cena na MFF v Moskvě – snímek bývá zařazován mezi nejlepší díla kinematografické historie), filozofická úvaha o smyslu života s G. Masinovou v roli ženy, marně se snažící probudit odumírající lásku svého muže (a první barevný film), Giulietta a duchové (1965), osobitě pojatá antická paralela ke Sladkému životu o úpadku Říma v 1. století n.l. Satyricon (1968), melancholické zamyšlení nad soumrakem cirkusů a klaunského umění Klauni (1970, film byl původně natočen pro televizi, ale uveden byl i v kinech), s velkou dávkou fantazie, poezie a lásky natočený snímek o historii a současnosti italského hlavního města Roma (1972), hořce ironické i úsměvné vzpomínky na vlastní mládí, prožité v době fašismu na malém městě, a v podstatě poslední Felliniho film s mezinárodním úspěchem Amarcord (1973; mj. Oscar za nejlepší zahraniční film), ironický a demýtizující obraz proslulého milovníka Casanova Federika Felliniho (1976), původně televizní alegorie lidské společnosti Zkouška orchestru (1978), nepříliš vydařený symbolický fantaskní snímek o průměrném muži (Mastroianni), jenž prochází bludištěm traumat a snů, aby našel ideální ženu, Město žen (1980), operně stylizovaná vize zániku světa A loď pluje (1983), revuálně laděná komedie, která je ironickým pohledem do zákulisí stupidní televizní zábavy, Ginger a Fred (1985), pohled do vlastní Felliniho filmařské kuchyně a pocta ateliérům Cinecittà Interview (1987), poslední film, komedie Hlas luny (1989).


Federico Fellini


 

Odkazující hesla: Allen, Antonioni, Baarová, Cardinale, Corman, De Laurentiis, Di Venanzo, Greenaway, italská kinematografie, Jakubisko, Lattuada, Masinová, Mastroianni, Mazursky, paparazzo, Quinn, Rota, Rotunno
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 20.1.2010
Autor:



Režiséři: Affleck, Akin, Annaud, Bedřich, Bertolucci, Bočan, Bondarčuk, Brdečka, Burger, Burian, Burton, Buscemi, Císler, Cleese, Clooney, Cocteau, Coen, Coen, Columbus, Coppola, Crowe, Cuarón, Curtis, Daněk, Dostál, Eastwood, Ejzenštejn, Fialka, Filip, Fo, Forman, Foster, Frejka, Frič, Futurista, Gades, Gilliam, Girault, Goldwyn, Haas, Hanák, Hašler, Herz, Hilar, Hirschbiegel, Hitchcock, Honzl, Hřebejk, Hunebelle, Hybner, Chaplin, Chytilová, Jackson, Jakubisko, Jarmusch, Jennings, Jireš, Jones, Kačer, Kachyňa, Kasdan, Kaufman, Kazan, Klein, Kormákur, Kubrick, Kurosawa, Kusturica, Lee, Lipský, Longen, Lucas, Luhrmann, Lynch, Menzel, Moskalyk, Nellis, Newman, Nolan, Nový, Noyce, Olivier, Olmer, Papoušek, Paskaljevič, Petersen, Plívová-Šimková, Podskalský, Polák, Poledňáková, Polívka, Pollack, Rapp, Ráža, Redford, Reeve, Reitman, Remunda, Renč, režisér, Rodriguez, Roháč, Rush, Scorsese, Sellers, Schmidt, Smetana, Smoček, Smoljak, Sommerová, Sommers, Spielberg, Stone, Svěrák, Švankmajer, Tamahori, Tarantino, Tarkovskij, Trier, Trnka, Turba, Týrlová, Vančura, Vávra, Veber, Visconti, Vláčil, Voráčková, Vorel, Vorlíček, Vydra, Wajda, Walló, Wasserman, Weiss, Zachariáš, Zelenka, Zeman, Zemeckis

Scenáristé: Affleck, Allen, Bertolucci, Borovec, Borovička, Brdečka, Coelho, Coen, Coen, Coppola, Činčera, Daněk, Dietl, Dostál, Ejzenštejn, Fonda, Ford, Frič, Gilliam, Hanks, Hašler, Herz, Hřebejk, Hubač, Hybner, Chaplin, Jakubisko, Jarchovský, Jarmusch, Jireš, Jones, Kachyňa, Kaufman, Kazan, Klos, Kurosawa, Lamač, Lipský, Lustig, Macourek, Mahler, Machatý, Majakovskij, Menzel, Moskalyk, Olmer, Otčenášek, Papoušek, Pergner, Pixa, Podskalský, Polák, Poledňáková, Polívka, Rychman, scénář, Smoljak, Spielberg, Stallone, Stone, Svěrák, Svěrák, Šíp, Tarantino, Trier, Vorel, Vorlíček, Walló, Wasserman, Zelenka, Zeman, Zemeckis, Zinnerová


Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2017, OPTIMUS s.r.o.