Václav I.



Biografie / Panovníci českých zemí
*1205 – †23.9.1253, z dynastie Přemyslovců, od roku 1230 český král, syn Přemysla I. Otakara a Konstancie Uherské. Roku 1216 byl z podnětu svého otce Přemysla I. Otakara zvolen českými velmoži a moravským markrabětem (Vladislav Jindřich) českým panovníkem (tzv. mladý král). Byl korunován již roku 1228, čímž Přemysl I. Otakar čelil nástupnickým nárokům svého syna Vratislava z prvního manželství. Roku 1207 byl Václav I. zasnouben s Kunhutou Štaufskou, dcerou římskoněmeckého krále Filipa Švábského. V letech 1233 a 1237 potlačil odboje svého bratra moravského markraběte Přemysla (†1239) a v letech 1247-1249 svého syna Přemysla II. Otakara. V roce 1241 organizoval obranu proti vpádu Tatarů, kteří po bitvě u Lehnice ustoupili přes Moravu do Uher. V zahraniční politice byl zprvu v přátelských vztazích ke Štaufům, ve 40. letech 13. století se klonil ke guelfské politice. Roku 1252 podpořil druhou volbu Viléma Holandského za římskoněmeckého panovníka v Brunšviku. Tím byla upevněna autorita českého hlasu (proti odmítavému stanovisku obsaženému v Saském zrcadlu). Usiloval o získání Rakouska, kde po vymření Babenberků nastoupili vládu jeho synové Vladislav (1246-1247) a Přemysl II. Otakar (1251-1276). Upevňoval panovnickou moc výstavbou hradů (Zvíkov, Týřov, Křivoklát) a zakládáním měst (formování Starého Města pražského, Litoměřic, Mostu, Hradce Králové, Jihlavy, Brna, Olomouce, Znojma, patrně také Kouřimi, Písku a Čáslavi). Od 40. let 13. století docházelo k upevnění teritoriální moci vyšší šlechty (emfyteutická kolonizace, zakládání hradů – Lemberk, Šternberk, Strakonice, Rožmberk). Český stát se stal po Uhrách nejbohatším a nejsilnějším feudálním celkem střední Evropy. Za vlády Václava I. došlo s jeho podporou ke kulturnímu rozkvětu Čech (počátky gotického umění, výstavba Anežského kláštera v Praze a kláštera v Tišnově, reformy církevního zpěvu děkana Víta, rozvoj rytířství, minnesengři Reimar von Zweter, Friedrich von Sonnenburg a další v králových službách). Následníkem Václavovým se stal jeho syn Přemysl II. Otakar.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 8. 5. 2020
Autor: -red-

Odkazující hesla: babenberské dědictví, Boreš z Rýzmburka, guelfové, Přemysl I. Otakar, Přemysl II. Otakar, Přemyslovci, Vladislav, z Rýzmburka, zeměpanské hrady, Zvíkov.

Reklama: