nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Němeček
 Jan, *22.3.1926 (Praha) – †6.7.2004 (Praha), český filmový a televizní kameraman...

Gere
 [Gír], Richard, *31.8.1949 (Filadelfie, Pensylvánie, USA), vlastním jménem Richard Tiffany Gere...

Brontosauři
 Česká hudební folková skupina působící v letech 1972–1992. Založena členy trampské posázavské...

Fiennes
 Ralph Nathaniel,*22.12.1962 (hrabství Suffolk, Anglie), britský filmový herec. Původně studoval...

Ford
 John, *1.2.1893 (Cape Elizabeth, Maine, USA) – †31.8.1973 (Palm Desert, Kalifornie, USA...


uvědomování
Sebeuvědomování, sebereflexe – proces vydělování sebe sama z okolního světa jako identického, v čase konzistentního "", schopnost pozorovat okolní svět jako objekt a sebe prožívat jako subjekt v rámci zíkladní interakce osobního "já" a objektivní skutečnosti.
Fyziologicky se sebeuvědomování uskutečňuje na úrovni mozkové kůry na základním vyjevování vnitřního rozporu mezi dvěma protikladnými informacemi o funkčním stavu určitého orgánu: mezi informacemi o jeho klidovém stav a informacemi o stavu jeho funkčního vzrušení. Vzájemným střetnutím obou protikladných informací v téže oblasti mozkové kůry se projeví disonance jako výraz aktuálního rozporu, která je spojena se subjektivním uvědomováním si změn ve výsledné činnosti příslušných orgánů. Vedle vyjevování vnitřních rozporů na úrovni mozkové kůry jako základu subjektivního uvědomování procesů uvnitř organismu i dějů vnitřního světa existuje forma vyjevování rozporů, odrážejících objektivitu vnějšího světa. Tato forma, podstatná pro formováni obsahu vědomí, spočívá v dlouhodobém vyjevování rozporů, které se utvářejí jako projev historického, chronológického hromadění vzájemně rozdílných, protikladných záznamů informací o jevech objektivní reality ve struktuře paměti jednotlivce.
Všechny rozpory, které existuji objektivně ve vnějším světě, se postupně odrážejí v lidské psychice v časově uspořádaném sledu vé své skutečné a specifické podobě i ve svých skutečných a zákonitých souvislostech a vztazích. Na základě paměťových procesů dochází k sukcesívnímu vyjevování rozdílů a shod, jež tvoří předpoklad postupného rozlišování více pravděpodobpých jevů od méně pravděpodobných, náhodných od zákonitých, zvláštních od obecných. Obsah vědomí, tvořený jak procesy bezprostředního sebeuvědomování projevujícími se kontinuem subjektivního citového naladěni organismu, tak odrazy jevů vnějšího světa, je synteticky dotvářen na úrovni mozkové kůry prostřednictvím neurofyziologicky podmíněné asociační vazby, která přiřazuje odráženým jevům objektivní reality individuální pocitové zabarveni v souladu s pocitovým naladěním organismu provázejícím vznik a průběh příslušné podmíněné reakce. Tato skutečnost je plně v souladu s principem nedílné jednoty vědomí a činnosti (tj. biologického a sociálního), v jehož rámci je chápána jako podstatná vlastnost osobnosti. Uvědomování jako základ individuálního vědomí necharakterizuje osobnost jako nezávislá entita, ale jako aktivní odraz společenského byti v systému společenských vztahů, do nichž je člověk objektivně začleněn a v nichž aktivně působí.


 

Odkazující hesla: vědomí
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 14.7.2006
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2019, OPTIMUS s.r.o.