nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Minghella
 Anthony, *6.1.1954 (Ryde, ostrov Wight, Velká Británie) – †18.3.2008, britský filmový režisér...

Haas
 Hugo, *18.2.1901 (Brno, Rakousko-Uhersko) – †1.12.1968 (Vídeň, Rakousko), významný český...

Znouzectnost
 ZNC – česká plzeňská hudební punková skupina založená v roce 1986 na troskách rozpadlé...

Moskalyk
 Antonín, *11.11.1930 (Chust, Podkarpatská Rus, dnešní Ukrajina) – †27.1.2006 (Brno), významný...

Levinson
 [Levinsn], Barry, *6.4.1942 (Baltimore, Maryland, USA), americký filmový režisér, scenárista...


tereziánské reformy
Souhrnné označení pro hospodářskosprávní, politickosprávní, soudní a školské reformy za vlády Marie Terezie (1740–80). Rozsáhlá reformní činnost tereziánského období byla podnícena válečnými neúspěchy Rakouska (války o dědictví rakouské), které odhalily vnitřní slabost monarchie a podstatně urychlily její vnitřní ekonomický a sociální přerod. Byla zahájena zásadní reorganizací státní správy; její centralizace a byrokratizace byla doprovázena sloučením politické a finanční agendy a osamostatněním agendy soudní spojené dosud s politickou. V roce 1749 byla zrušena česká a rakouská zemská kancelář a místo nich byly zřízeny nové centrální úřady, directorium in publicis et cameralibus (jeho politickou agendu převzala roku 1762 tzv. česko-rakouská dvorská kancelář), a nejvyšší soudní úřad (Oberste Justizstelle). Politickou a komorní správu v jednotlivých zemích převzaly nové zemské úřady, tzv. reprezentace a komory, dosavadní úřad královského místodržitelství byl zrušen. V roce 1763 byla zemská správa v Čechách revidována a bylo zřízeno gubernium v čele s nejvyšším purkrabím (na Moravě od roku 1774, spravované zemským hejtmanem). V letech 1748–51 bylo reorganizováno krajské zřízení (počet krajů rozšířen na 16, do čela krajské správy dosazen vládou placený krajský hejtman). Tereziánské správní reformy omezily vliv stavů na zemskou samosprávu a vedly k vytvoření byrokratického, na stavech nezávislého aparátu. Rovněž berní a vojenské záležitosti byly po schválení tzv. decenálního berního recesu (1748) vyňaty z kompetence nejvyšších zemských úředníků a svěřeny tzv. zemským deputacím, podléhajícím dvorské komisi ve Vídni.
Ztráta Slezska a špatný finanční stav monarchie nutil vládu k progresívnější ekonomické politice, kterou teoreticky opírala o ekonomické zásady merkantilismu, resp. kameralismu (J. H. G. Justi, J. Sonnenfels) a později fyziokratismu. Vedle berní reformy (tereziánský katastr) přistoupil tereziánský stát k intenzívnějším zásahům do hospodářského podnikání. Cílem bylo vytvoření podmínek pro rozvoj výroby a obchodu (jednotný systém měr a vah od roku 1754, zavedení zlatkové měny v roce 1750, odstranění vnitřních cel v roce 1775). Úspěšnou realizaci hospodářských záměrů mělo zajistit zřízení pevného systému hospodářských úřadů (vrchní komerční kolegium, komerční koncesy a manufakturní kolegia). Cílům hospodářské politiky byly podřízeny i reformy v jiných oblastech. Zákonem z roku 1774 byl upraven systém základního školství v monarchii (tzv. triviální, hlavní a normální školy) a zavedena povinná školní docházka pro děti od 6 do 12 let. K praktickému zaměření studia směřovaly reformy studijní náplně univerzit a gymnázií (nový studijní řád z roku 1775). Reformní zásahy státu si postupně vynutila i prohlubující se krize robotně nevolnického systému (robotní patent z rou 1775). Odpor konzervativní šlechty však způsobil, že reformní iniciativa tereziánského státu přinesla jen dílčí výsledky. Důsledněji byly státně reformní snahy osvícenského absolutismu prosazeny teprve za vlády Josefa II. Viz také josefinismus.


 

Odkazující hesla: Haugwitz, Marie Terezie, Praha, temno
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 31.10.2000
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2019, OPTIMUS s.r.o.