nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Drda
 Zbyněk, *29.3.1987 (Ostrov nad Ohří), český zpěvák. Od mládí navštěvoval lekce hry na klavír a ...

Moimir Papalescu & The Nihilists
 Česká pražská hudební skupina založená v létě roku 2003 jako trio ve složení: Moimir Papalescu...

Campbell
 Martin, *24.10.1940 (Nový Zéland), americký filmový a televizní režisér, kameraman a ...

Howard
 Ron, *1.3.1954 (Duncan, Oklahoma, USA), americký filmový režisér, producent a herec. Pochází...

Ecstasy of Saint Theresa
 Česká hudební skupina jejíž jádro v současnosti tvoří zpěvačka (a herečka Národního divadla...


Svoboda fotografie (1)ilustracevideazvukymapyodkazy
Ludvík, *25.11.1895 (Hroznětín) – †20.9.1979 (Praha), český vojenský činitel, politik a státník. Roku 1915 dostudoval vyšší zemědělskou školu, za první světové války byl odveden a na ruské frontě padl do zajetí. V Kyjevě vstoupil roku 1916 do československých legií v Rusku, zúčastnil se bitev u Zborova (1917) a Bachnače (1918), s legiemi byl z Ruska evakuován. Od roku 1922 byl Svoboda aktivním důstojníkem Československé armády, mj. i zástupcem velitele praporu na Podkarpatské Rusi. V letech 1931–1934 byl profesorem vojenské akademie v Hranicích. V době mobilizace v roce 1938 působil jako velitel pěšího praporu. Po okupaci Československa působil krátce v odbojové organizaci Obrana národa, v červnu 1939 odešel do Polska, kde velel československé jednotce v Krakově. V září se dostal do sovětského zajetí a byl i se svými vojáky internován (byl sovětskou NKVD odsouzen k trestu smrti, později byl rozsudek zrušen). Po přepadení Sovětského svazu Německem se Svoboda stal velitelem 1. československého samostatného praporu v Sovětském svazu, s nímž se od března 1943 účastnil frontových bojů. Následoval Svobodův rychlý kariérní vzestup: velitel 1. samostatného praporu, velitel 1. samostatné brigády, velitel 1. armádního sboru, v letech 1943–1945 brigádní generál, 1945 divizní generál, od srpna 1945 armádní generál.
V letech 1945–1950 byl Svoboda ministrem národní obrany (v roce 1948 vstoupil do KSČ), v letech 1950–1951 náměstkem předsedy vlády a předsedou Československého státního výboru pro tělesnou výchovu a sport. Koncem roku 1951 byl zbaven všech svých politických funkcí a v roce 1952 byl několik měsíců vězněn. Poté pracoval jako pomocný zemědělský dělník. V roce 1954 se vrátil do politiky jako člen předsednictva Národního shromáždění (1954–1955). Byl předsedou Svazu protifašistických bojovníků, v letech 1955–1958 náčelníkem Vojenské akademie Klementa Gottwalda v Hranicích a poté náčelníkem Vojenského historického ústavu v Praze.
Po abdikaci Antonína Novotného se stal Ludvík Svoboda v roce 1968 prezidentem republiky a až do srpnové okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy byl považován za osobu sympatizující s komunistickými reformisty. Po srpnu 1968 se však Svoboda stal jedním z předních normalizátorů. I přes svůj špatný zdravotní stav se odmítal vzdát funkce prezidenta a tak mohl být tohoto postu zbaven až zvláštním zákonem v roce 1975.


Ludvík Svoboda


 

Odkazující hesla: karpatsko-dukelská operace, prezident ČR
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 8.2.2008
Autor:



Narození 25. 11.: Bažant, Benz, Bor, Bouška, Braaten, Brod, Březina, Březovský, Bžoch, Carnegie, Desmond, Flers, Garrod, Gazárek, Gregor, Haššík, Homola, Houšt, Hromada, Hruban, Hujer, Jan XXIII., Kahr, Kamínková, Kantor, Karlík, Kempff, Kladívko, Koivisto, Kolda, Lee, Lope de Vega, Mayer, Morďukovová, Nečas, Osipov, Paldus, Pinkava, Pirogov, Queirós, Reichardt, Schröder, Schrutz, Skácelík, Skolka, Studnička, Sumarokov, Szabó, Škultéty, Šmahel, Štěrba, Tanějěv, Thomson, Thurn-Taxis, Tomáš, Vasiljev, Vega Carpio, Vězda, Vlčková, Wiesner, Williams, Záruba, Záturecký

Panovníci českých zemí: Albrecht II., Bedřich, Beneš, Boleslav I., Boleslav I. Chrabrý, Boleslav II., Boleslav III., Bořivoj I., Bořivoj II., Břetislav I., Břetislav II., Ferdinand I. Dobrotivý, Ferdinand I. Habsburský, Ferdinand II., Ferdinand III., František II., František Josef I., Fridrich V. Falcký, Gottwald, Hácha, Havel, Husák, Jan Lucemburský, Jaromír, Jindřich Břetislav, Jindřich Korutanský, Jiří z Poděbrad, Josef I., Josef II., Karel I., Karel IV., Karel VI., Klaus, Konrád I. Brněnský, Konrád II. Ota, Ladislav Pohrobek, Leopold I., Leopold II., Ludvík Jagellonský, Marie Terezie, Masaryk, Matyáš, Matyáš I. Korvín, Maxmilián II., Mojmír I., Mojmír II., Novotný, Oldřich, Přemysl I. Otakar, Přemysl II. Otakar, Rastislav, Rudolf I., Rudolf II., Sámo, Soběslav I., Soběslav II., Spytihněv I., Spytihněv II., Svatopluk, Svatopluk, Václav I., Václav I., Václav II., Václav II., Václav III., Václav IV., Vladislav I., Vladislav II., Vladislav II. Jagellonský, Vladislav Jindřich, Vladivoj, Vratislav I., Vratislav II., Zápotocký, Zikmund Lucemburský


Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2017, OPTIMUS s.r.o.