senátoři

[Latina], ve starověkém Římě nejvyšší společenská třída (ordo senatorius), z níž byli voleni členové senátu (patres conscripti). Senátoři byli velkostatkáři a nejvyšší úředníci, nesměli se zabývat finančním podnikáním. Původně mezi ně patřili jen patriciové, od 4. století př.n.l. plebejové a od Caesara i občané z provincií. Příslušnost ke stavu senátorů se stala dědičnou. Za dominátu byli senátory potomci senátorů bez omezení a všichni, kteří dosáhli vyšších úřadů.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 15. 10. 2007
Autor: -red-

Reklama: