nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Nos
 Pepa, *16.5.1949 (Šumperk), český folkový písničkář. V letech 1974–1982 se profesionálně...

Almodóvar
 Pedro, *24.9.1949, dle jiných zdrojů 15.9.1951 nebo 25.9.1950 (Calzada de Calatrava, provincie...

Alekan
 Henri, *10.2.1909 (Paříž, Francie) – †15.6.2001 (Auxerre, Francie), francouzský kameraman. Do...

Höger
 [Hégr], Karel, *17.6.1909 (Královo Pole, Brno, Rakousko-Uhersko; datum narození podle matriky, podle...

Jankovskij
 Oleg, *23.2.1944 (Saratov, Kazaschstán, Sovětský svaz) – †20.5.2009 (Moskva, Rusko, na...


řád německých rytířů
(Domus hospitalis Sanctae Mariae Teutonicorum in Jerusalem, Ordo equitum Teutonicorum, St. Marien-Ritter, Deutscher Orden), nejmladší z trojice velkých rytířských řádů, jež vznikly v období křížových výprav v Palestině. Jeho počátky jsou spojeny s německým špitálem v Akkonu, založeným roku 1190 měšťany z Lübecku a Brém. V letech 1198–1999 byl ukončen proces proměny původně špitálního bratrstva v rytířský řád, který svým názvem navázal na tradice německého špitálu Panny Marie v Jeruzalémě. Těžiště jeho činnosti bylo do konce 13. století v Palestině. V letech 1211–1225 bránil z pověření uherského krále Ondřeje II. území Sedmihradska proti nájezdům Kumánů. Pokus řádu o uzurpaci svěřeného teritoria byl ukončen vojenským zásahem panovníka. V letech 1226–1230 zahájil pod patronací Konráda I. Mazovského válečné akce proti pohanským Prusům. V roce 1237 inkorporoval livonský řád mečových rytířů. Řádová expanze vůči Rusku byla zastavena roku 1242 porážkou na ledě Čudského jezera (Alexandr Něvský). Po pádu Akkonu roku 1291 bylo sídlo velmistra v Benátkách, od roku 1309 v Malborku, který se stal centrem dokonale organizovaného řádového státu. 14. století bylo ve znamení permanentní územní expanze řádu vůči Litvě a Polsku. Porážka polsko-litevským vojskem u Grunwaldu dne 15.7.1410 podlomila jeho moc. Toruňským mírem, který ukončil válku v letech 1454–1466, připadla vítěznému Polsku podstatná část řádového území (tzv. Království Prusy) a zbytek (východní Prusy) se stal polským lénem. V roce 1525 přestoupil velmistr Albrecht Hohenzollernský na luterství a proměnil řádové území v pruské vévodství pod svrchovaností Polska. V roce 1939 byl řád nacisty zrušen. Po válce byl v Německu obnoven.
V českých zemích se první komendy řádu německých rytířů objevily na počátku 13. století. Tradiční přízeň českých panovníků projevovaná řádu vyvrchohla za Přemysla II. Otakara v obdobích 1254–1255, 1267–1268 a za Jana Lucemburského v letech 1328–1329, 1337 a 1345 výpravami do Prus a na Litvu (roku 1255 založen Královec, dnešní Kaliningrad). Roku 1411 byly majetkové pozice řádu de facto likvidovány zásahem Václava IV. Po Bílé hoře získal řád nové statky ve Slezsku a na Moravě, jež se staly základnou nové existence řádu a sídlem velmistra (Bruntál, Bouzov, Sovinec).


 

Odkazující hesla: Balk, Gniezno, Jadwiga, Kašubové, Konrád I. Mazovský, krevská unie, křížové výpravy, Litevské veliké knížectví, Litva, Lotyšsko, mečoví rytíři, německá expanze na východ, Talin, Tartu, třináctiletá válka, Zikmund I. Starý
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 4.4.2007
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2019, OPTIMUS s.r.o.