nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Watson
 [Votsn], Emily, *14.1.1967 (Islington, Londýn, Velká Británie), vlastním jménem Emily Anita Watson...

Háša
 Pavel, *1.6.1929 (Praha, Československo) – †5.8.2009 (Praha, Česká republika), vlastním jménem...

Gibson
 [Gibsn], Mel, *3.1.1956 (Peekskill, stát New York, USA), vlastním jménem Mel Columcille Gerard...

Bobr&Motýl
 Česká písničkářská dvojice, která veřejně působí od roku 1999. Tvoří ji bývalí členové a autoři...

Levinson
 [Levinsn], Barry, *6.4.1942 (Baltimore, Maryland, USA), americký filmový režisér, scenárista...


rozum
Obecně duchovní činnost člověka směřující k uchopení celku objektivní reality. Jako základní pojem vystupuje pojem rozum v klasické filozofii od F. BaconaR. Descarta až k G. W. F. Hegelovi. Pojem rozum stojí ve středu nového světového názoru upevňujícího se v boji s feudální ideologií. Rozum se chápe jako kritická schopnost člověka emancipovat se od tradice. Objevuje se síla, jež je schopna přetvořit dosavadní ideologii, zděděný řád feudálního absolutismu ve smyslu buržoazního myšlení a buržoazního spolěčenského vývoje. Hnutí francouzského osvícenství 18. století podrobilo nelítostné kritice náboženství, pojetí přírody, společnost: vše muselo obhájit svou existenci před soudnou stolicí rozumu. Myslící rozum byl uznán za jediné měřítko všeho. Všechny dosavadní formy společnosti a státu, všechny tradiční představy byly jako nerozumné destruovány. Vznikající buržoazní myšlení klade rozum jako rozum aktivní. Rozum se stává vším: subjektem, aktivitou, činností, činným bytím, prostředkem kritiky stávajícího, schopností ovládnout přírodu a uspořádat společnost. V tom bylo zahrnuto, že člověk, nezávisle na jakékoliv autoritě, uchopí zcela autonomně sám sebe. Když I. Kant určuje rozum jako schopnost odvozovat z obecného zvláštní a toto představovat jako principiální a nutné, pak to nemíní jen gnozeologicky. Znamená to pro něj jednat podle principů a nutně, tj. závazně pro všechny lidi. V Hegelově filozofii se ještě jednou velkolepě mluví o síle a mohutnosti rozumu. Skutečnost musí být podle Hegela rozumná, má-li v ní vládnout rozum. Jeho úsilí směřuje k tomu, stavět mosty od rozumu ke skutečnosti a naopak. Takový postup je totožný s řešením základního problému něměcké klasiké filozofie: filozoficky zdůvodnit a dokázat možnost racionální (ratio – rozum) vlády člověka nad přírodou a společností. Klasické buržoazní filozofii se přes její úsilí nepodařilo jednoznačně a obsáhle určit pojem rozum, to souvisí s historickou funkcí buržoazie. Rozum kladený klasickým buržoazním myšlením jako obecně lidský se objevuje jako rozum buržoazní. Rozumem teoreticky zdůvodňovaná buržoazní společnost se realizuje jako nerozumný řád. Ideologie buržoazie se smiřuje s antagonistickými poměry. Téma rozumu vchází do ideologie dělnické třídy, jež vystupuje jako antipod buržoazie a jež je povolána k tomu, aby svým osvozeneckým úsilím uskutečnila osvobození celého lidstva od vykořisťování a útlaku. Nároky idealismu chápaného rozumu řídit život lidí se dialekticky přeměnily v nezbytnost revoluční teorie, která nejen kritizuje radikálně základy staré společnosti, ale především osvětluje cesty realizace světodějného poslání dělnické třídy vytvořit společnost založenou ideově na principech vědeckého názoru na svět.


 

Odkazující hesla: cogito, ergo sum, vývoj psychiky, zkušenost
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 6.10.2005
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2017, OPTIMUS s.r.o.