nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Brejchová
 Jana, *20.1.1940 (Praha, Československo, tehdejší protektorát Čechy a Morava), významná česká...

Hackenschmied
 Alexander, *17.12.1907 (Linz, Rakousko) – †26.7.2004 (New York, USA), americký fotograf a ...

Špáta
 Jan, *25.10.1932 (Náchod) – †18.8.2006 (Praha), český kameraman a režisér krátkých filmů...

Geddes
 Anne, *září 1956, novozélandská fotografka. Narodila se v Austrálii, nyní žije a pracuje...

Hegerová
 Hana, *20.10.1931 (Bratislava), vlastním jménem Carmen Farkašová, česká zpěvačka a herečka...


románské výtvarné umění
Středověké umění od začátku 11. století do poloviny 13. století (ve Francii do poloviny 12. století), kdy bylo poprvé dosaženo relativně jednotného slohového projevu ve všech evropských zemích. Pojem románský byl převzat kolem roku 1820 z lingvistiky a vyjádřil tak tvarovou podobu architektonických motivů s římskými stavebními formami (půlkruhový oblouk, sloup). Na vzniku nového slohu se podílely Francie, NěmeckoItálie, které postupně přehodnotily antiku, byzanci, irsko-skotské a karolínské formální dědictví a vytvořily vlastní výtvarný projev, který rychle přejímala i další území.
Románská architektura se časově dělí na ranou fázi (1000 až 1100) – bazilikycentrály měly převážně plochý strop, vrcholnou fázi (1100 až 1180) – používaly se klenby valené, křížové a kupole a pozdní fázi (1180 až 1250) – v konstrukcích kleneb docházelo k převýšení, používala se žebra a hrotitý oblouk.
Francouzská architektura se dělí na lokální školy: jih země byl ovlivněn anticko byzantskou tradicí (Aquitánie, Provence), zatímco na severu školy normandská, burgundská a v Ile-de-France budovaly odvážné klenební konstrukce. Lokální vývoj je patrný i v Itálii, kde architektura LombardieToskánska se podstatně liší od ApulieSicílie. Německé románské výtvarné umění se dělí podle panovnických dynastií na otonské, sálské a štaufské. V románské architektuře docházelo k seskupování stavebních hmot bohatým členěním do stereometrických útvarů (hranoly, válce), jejichž aditivní skladba je umocněna vertikální dominantou věží. Skladba interiéru odpovídá požadavkům liturgickým, chór obohacen věncem kaplí, od hlavní lodi oddělen příčnou lodí, často se budoval i západní chór a westwerk – západní dvouvěžová vstupní část s emporou (Německo). Křížové klenby byly určovány vázaným systémem. K významným profánním stavbám patřily falce a hrady.
Z raných sochařských prací známé především slonovinové řezby a zlatnické práce, které zdobily liturgické předměty a kodexy. Kolem roku 1000 se objevuje první dřevěná plastika (krucifix arcibiskupa GeronaKolíně nad Rýnem) a bronzová figurální výzdoba dveří (Hildesheim). Ve Francii vznikla monumentální kamenná plastika ve 2. polovině 11. století (Languedoc, Burgundsko, Provence), s ní souviselo sochařství v severním Španělsku, samostatnější cestu hledalo sochařství v Itálii. Monumentální plastika jako součást architektury tvořila výzdobu portálů a průčelí chrámů, uplatnila se v křížových chodbách a na hlavicích sloupů. Tematicky převládaly eschatologické náměty – Majestas Dominiposlední soud – charakteristické svým expresívním podáním. V rýnsko-mosánské oblasti se rozvinulo kovolitectví a zlatnictví, které dosáhlo vrcholu ve 12. století a ve svých dílech předznamenalo gotické sochařství (Reiner van Huy).
V malířství antický iluzionismus plně nahradila plošná kompozice s výraznou obrysovou linií a barevnými plochami, které spolu s nápadnými gesty zdůrazňovaly obsahovou stránku zobrazených námětů. Programovost monumentálních maleb určovala liturgie, respektován byl především požadavek didaktický a moralizující. Velký význam knižního malířství v raném období (otonské a sálské) se později udržel jen v Anglii. Nejstarší díla deskové malby se kladou do konce 12. století, centrem bylo Toskánsko (LuccaPisa). V Čechách se románské výtvarné umění vyvíjelo zejména pod vlivem německého umění a trvalo do 1. poloviny 13. století. Architektura rozvinula typ rotundy a jednolodního kostela s tribunou. Západní podněty se projevily zejména ve stavbě klášterních bazilik (Osek, Tismice), od poloviny 13. století se objevuje typ halového trojlodí (Teplá), z profánního stavitelství vynikal Juditin kamenný most v Praze. Sochařství (Jakub u Kutné Hory) a nástěnné malířství bylo vázáno na architekturu, vrcholným sochařským dílem dvorského umění je reliéf z Malostranské menší mostecké věže, dokládající vliv italského a francouzského raně gotického umění. Česká knižní malba byla ovlivněna německým (Vyšehradský kodex, Augustinův spis De civitate Dei) a byzantským malířstvím (Sedlecký antifonář).


 

Odkazující hesla: francouzské výtvarné umění, karolínské výtvarné umění, předrománské výtvarné umění, slovenské výtvarné umění, směr umělecký
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 2.5.2007
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2017, OPTIMUS s.r.o.