nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Gorillaz
 Britská hudební skupina, která je v médiích prezentována jako společenství čtyř kreslených...

Madonna
 *16.8.1958 (Bay City, Michigan), plným jménem Madonna Luise Veronica Ciccone, americká popová...

Kaiser
 [Kajzr], Oldřich, *16.5.1955 (Liberec), český herec. Studoval herectví na brněnské konzervatoři...

Clooney
 George, *6.5.1961 (Lexington, Kentucky, USA), vlastním jménem George Timothy Clooney, americký...

Reef
 Britská hudební skupina založená roku 1994. Jejími členy jsou: Jack Bessant (basa), Dominic...


Nykvist
Sven, *3.12.1922 (Moheda, Kronoberg, Švédsko) -†20.9.2006 (Stockholm, Švédsko), vlastním jménem Sven Vilhelm Nykvist, významný švédský kameraman a příležitostný režisér. Byl synem křesťanských misionářů působících v Kongu, vyrůstal v dětském domově Misijního svazu. Vystudoval fotografii a svou uměleckou kariéru započal v roce 1941 jako druhý kameraman u filmové společnosti Sandrews. Od poloviny 40. let pracoval již jako samostatný kameraman hraných filmů a dokumentů. Zaujal jako spolupracovník významných švédských režisérů Alfa Sjöberga či Arneho Mattsona, ale proslavil se až jako dvorní kameraman slavného Ingmara Bergmana, s nímž začal spolupracovat v roce 1953 a s nímž vytvořil kongeniální dvojici. V 50. a 60. letech rovněž několikrát spolupracoval s německým komediálním režisérem Kurtem Hoffmannem. Jeho tvorba se vyznačovala důkladnou přípravou každého záběru, strohou až minimalistickou kompozicí obrazu a mistrovským využíváním přirozeného světla, což mu vyneslo přezdívku Rembrandt kamery. Od počátku 70. let se začal uplatňovat také v zahraničí a posléze i v Hollywoodu. Spolupracoval s významnými světovými režiséry (Louis Malle, Roman Polanski, Paul Mazursky, Volker Schlöndorff, Peter Brook, Woody Allen, Andrej Tarkovskij aj.), stal se jedním z nejlepších a nejuznávanějších světových kameramanů a řada jeho filmů získala ocenění za kameru (Šepoty a výkřiky, Černý měsíc, Fanny a Alexandr, Oběť, Nesnesitelná lehkost bytí). Příležitostně se věnoval také režii, natočil několik krátkých dokumentů, podílel se na filmu Jedna a jedna a sám režíroval snímek Liánový most a drama Vůl, které bylo nominováno na Oscara. Svůj poslední film natočil v roce 1999 (celkem jich měl na svém kontě kolem 120), krátce poté byl postižen afázií, na jejíž následky v roce 2006 zemřel. Za své dílo byl mj. vyznamenán na specializovaném festivalu kameramanů Camerimage v Toruni (1993) a Americkou společností kameramanů (1995). Vydal knihu vzpomínek a úvah o kameramanské práci Úcta ke světlu (1997, česky 1999). Jeho syn Carl-Gustav Nykvist je scenáristou a režisérem a o svém otci natočil v roce 1999 dokument Světlo je mým společníkem.

Vybraná filmografie (kamera, není-li uvedeno jinak): Třináct křesel (1945), Jaro v Sjösale (1948), Království žita (1950), Když kvetou šeříky (1950), příběh skupiny kočovných artistů a první spolupráce s I. Bergmanem Večer kejklířů (1953, spol. kamera), Královské dobrodružství (1954), adaptace slavného románu islandského spisovatele Halldóra Laxnesse Salka Valka (1954), Děti noci (1956), drama Dívka ve fraku (1956), Hostem ve vlastním domě (1956), drama Dcera ze Solbakkenu (1957), kriminální drama Dáma v černém (1957), fantastická, lyricky laděná komedie Anděl, který dal svou harfu do zastavárny (1959), středověká severská balada o znásilnění a zavraždění nevinné zemanské dcery Pramen panny (1960), Tréma (1960), společenskokritické drama ze soudního zákulisí Soudce (1960), první část Bergmanovy filozoficko – nábožensky zaměřené komorní trilogie Jako v zrcadle (1961), kriminální drama Vražedná hra (1961), příběh venkovského pastora, který ztratil víru v boha, Hosté večeře Páně (1962), satirická hudební komedie Sněhurka a sedm kejklířů (1962), milostná komedie Lásce se musíte učit (1963), Bergmanův pochmurný obraz světa bez víry v mravní hodnoty Mlčení (1963), snímek o vztahu pubertální dívky k matce Šaty (1963), satirická komedie A co všechny ty ženy? (1964), příběh mladé vdovy Milovat (1964), adaptace románové kroniky Agnes von Krusenstjernové Slečny z Pahlenu o emancipaci žen ve 20. letech minulého století pod názvem Milenecké dvojice (1964), Liánový most (1965, + režie), dramatický obraz dvou povahově rozdílných žen Persona (1966), krimi podle románu Maj Sjöwallové a Pera Wahlöö Roseanna (1966), psychologické drama manželské dvojice Hodina vlků (1967), další drama o manželské dvojici, která se snaží uniknout před válečným nebezpečím, Hanba (1968), televizní alegorický příběh o trojici kočovných herců Obřad (1969), drama jednoho muže a dvou žen, snažících se napravit své zpackané životy, Náruživost (1969), romantický příběh na motivy novely I. S. Turgeněva První láska pod názvem Okouzlení (1970; Cena za nejlepší kameru na MFF v Panamě 1971), gulagové drama podle románu Alexandra Solženicyna Jeden den Ivana Denisoviče (1970), televizní milostné drama Dotek (1971), drama o útěku dvou trestanců Poslední jízda (1971), meditativní obraz lidské samoty tváří v tvář smrti Šepoty a výkřiky (1972; Oscar, Cena Národní společnosti filmových kritiků, nominace na Cenu BAFTA), drama Náhlé vzplanutí (1972), původně televizní série o různých stadiích vztahů mezi mužem a ženou Scény z manželského života (1973), příběh podle skutečné události o plavbě chlapce na malé šalupě po jižním Pacifiku Holubice (1974), teroristický thriller Výkupné (1974), televizní adaptace Mozartovy opery Kouzelná flétna (1974, + herec), vědeckofantastická vize o násilí ve světě Černý měsíc (1974; César za kameru), původně televizní seriál, zkrácený pro kina pod názvem Tváří v tvář (1975), mrazivý thriller Nájemník (1976), pochmurný obraz zbídačelého Německa v první polovině 20. let minulého století Hadí vejce (1977), psychologická studie partnerského vztahu Jedna a jedna (1977, spol na režii a produkci), drama ze čtvrti červených luceren v New Orleans roku 1917 Děvčátko (1977), psychologické drama dvou žen Podzimní sonáta (1978), obraz cikánského života v Americe podle knihy Petera Maase Král cikánů (1978), drama Hurikán (1979), komedie o partnerských vztazích Začít znovu (1979), drama Marmeládová revoluce (1979, + spol, na produkci), romantická komedie Willie a Phil (1980), manželské drama s kriminální zápletkou Ze života loutek (1980), kriminální drama podle románu Jamese M. Caina Pošťák zvoní vždy dvakrát (1981), drama podle románu Johna Steinbecka Na plechárně (1982), mistrovská výpravná freska ze života měšťanské rodiny z počátku 20. století Fanny a Alexandr (1982; Oscar, Cena losangeleských filmových kritiků, Cena BAFTA), drama Tragédie Carmen (1983), ze skutečných událostí vycházející kriminální love story Star 80 (1983), adaptace první části románového cyklu Hledání ztraceného času Marcela Prousta Swannova láska (1983), televizní komorní úvaha na téma herectví Po zkoušce (1983), mysteriózní drama z prostředí kláštera Anežka boží (1985), drama Milenec ze snu (1986), tíživé symbolické podobenství dnešního světa Oběť (1986; Cena za umělecký přínos na MFF v Cannes), psychologické milostné drama na motivy románu Milana Kundery Nesnesitelná lehkost bytí (1988; Independent Spirit Award, nominace na Oscara), psychologické drama Jiná žena (1988), smutná komedie s motivem vraždy Zločiny a poklesky (1989), drama z poloviny 19. století, kdy ve Švédsku řádil mor, Vůl (1991, + režie a spol. na scénáři; nominace na Oscara), životopisný snímek o slavném herci a režisérovi Chaplin (1992), romantická komedie Samotář v Seattlu (1993), komediální drama Co žere Gilberta Grapea? (1993), romantická komedie Italské námluvy (1994), komedie Blázni a poloblázni (1994), melodrama na téma manželské krize Síla lásky (1995), hořká komedie z prostředí společenských událostí Celebrity (1998), romantická fantasy komedie Láska až a hrob (1999).


 

Odkazující hesla: Josephson
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 6.8.2012
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2017, OPTIMUS s.r.o.