nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Wayne
 [Vejn], John, *26.5.1907 (Winterset, Iowa, USA) – †11.6.1979 (Los Angeles, USA), vlastním jménem...

Bauer
 Varhan Orchestrovič, *21.1.1969, český hudební skladatel a dirigent. Absolvoval obory skladba...

Ventura
 [Ventúra], Lino, *14.7.1919 (Parma, Itálie) – †22.10.1987 (Paříž, Francie), francouzský filmový...

Stallone
 Sylvester, *6.7.1946 (New York, USA), vlastním jménem Sylvester Gardenzio Stallone, americký filmový...

Hanks
 [Henks], Tom, *9.7.1956 (Concord, Kalifornie, USA), americký filmový herec, producent a režisér...


německá klasická filozofie
období rozvoje německé filozofie od konce 18. století do 1.pol. 19. století, navazující na osvícenství a ideje francouzské buržuasní revoluce konce 18. století a uskutečňující ideovou přípravu buržoazní revoluce v Německu. Vytvořila postupně řadu soustav filozofiského idealismu idealismu (I. Kant, J. G. Fichte, F. W. J. SchellingG. W. F. Hegel ) i soustavu filozofického materialismu (L. Feuerbach ). Vyjadřovala protifeudální a protiklerikální tendence německé buržoazie, jejíž hospodářská a politická slabost podmínila základní idealistický charakter tohoto proudu. Nakonec však vyústila v materialismus. Pro idealistické soustavy německé klasické filozofie je charakteristické obrození a další vývoj dialektické tradice, jemuž v německé kultuře předcházel obrat k dědictví antiky (J. Winckelmann, F. Hölderlin, J. W. Goethe ). Jestliže u I. Kanta vystupuje dialektika ještě jako něco negativního, rozvíjí pokantovská filozofie, zejména Hegel, celostní systém logických kategorií. Dále charakterizuje německá klasická filozofie přechod od subjektivního idealismu Kantova k objektivnímu idealismu na základě dialektické metodologie přes Fichta a Schellinga k učení Hegelovu. Kritika tradičního metafyzického usuzování a úsilí přeměnit filozofii v soustavu vědeckých poznání je dalším rysem německé klasické filozofie (vědosloví Fichtovo, encyklopedie filozofických věd Hegela). Obrat k historii jako filozofickému problému, zejména v dílech J. G. Herdera, F. von Schillera a německých romantiků a užití dialektické metody v oblasti dějin vedlo k historismu. Specifickou zásluhou německé klasické filozofie je rozvinutí dialektiky subjektu a objektu (tzv. činná stránka) a dialektiky logiky v protikladu k anglo-francouzskému metafyzickému materialismu. Německá klasická filozofie vrcholí dialektickým idealismem Hegela a antropologickým materialismem Feuerbacha.


 

Odkazující hesla: dialektický materialismus, duch, idealismus, Kant, Lukács, materialismus
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 29.6.2006
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2017, OPTIMUS s.r.o.