nastavit jako vchoz strnku
   
   kultura

Public Enemy
 Americk hudebn hiphopov skupina, jedna z nejstarch a nejvraznjch hiphopovch...

Kol
 Petr, *20.6.1967 (esk Budjovice), esk zpvk. Vystudoval LU na bic, navtvoval hodiny zpvu...

Anna K
 *4.1.1966 (pindlerv Mln), vlastnm jmnem Lucianna Krecarov, esk zpvaka a hereka...

Loukotkov
 Jarmila, *14.4.1923 (Praha) – 29.10.2007 (Praha), esk prozaika. Byla dcerou eskho...

Spears
 Britney Jean, *2.12.1981 (Louisiana), americk popov zpvaka a hereka. Od ty let zpvala...


motivace fotografie (1)ilustracevideazvukymapyodkazy
Psychologie, [latina], dynamicky uspodan soubor vnitnch faktor, kter ve form aktulnch i trvalch pohnutek k chovn (jednn) podncuj lovka k innosti a zamuj tuto innost k uritmu cli. Proces skldn (etzen) motiv a jeho vsledek (stav motivovanho chovn). Psychologicky vysouzen promnn realizovan asto na nevdom rovni, jej vsledky mohou, ale nemus bt uvdomovny. Relativn stl soubor motiv charakterizujc kadho lovka (motivan struktura osobnosti) se vytv v prbhu celho ivota jedince, je uspodn hierarchicky (nkter motivy jsou pro vystien podstaty chovn subjektu nezbytn) a nen zcela konzistentn (rozpory v chovn jedince). Integrovanost motivan struktury je v pm souvislosti s integritou osobnosti. V psychologii dosud neexistuje komplexn teorie motivace, kter by vychzela z jednotn klasifikace dlch teori. Ve vvoji zkladnch koncepc motivace lze v souasn dob rozliit dv tendence.
Prvn pedstavuj koncepce ovlivnn zejmna nmeckou racionalistickou filozofi Leibnizovou, senzualismem J. Locka a naturalistickou filozofi. Motivan procesy jsou podle nich psychick dje determinovan pedevm vnitnmi faktory subjektu. Tyto koncepce oznaen jako subjektov chpou motivy bu jako procesy vyvolvan specifickmi fyziologickmi podnty (teorie drivu, C. L. Hull), nebo jako vrozen, specificky orientovan vnitn zdroje aktivity (teorie pud a instinkt, S. Freud).
Druhou tendenci prezentuj tzv. vztahov (relan) koncepce motivace, kter se sna o adekvtn vystien vztah mezi jedincem a prostedm na zklad chpn ivch organism jako otevench systm, jejich existence je zvisl na zskvn nezbytnch ivotnch prostedk z okol a na vyhbn se vemu, co jejich existenci ohrouje (princip jednoty organismu a prosted, I. M. Seenov, I. P. Pavlov). Ke vzniku vztahovch koncepc motivace pisplo zejmna psychologick uen K. Lewina a teorie H. A. Murraye (teorie poteb, needs, a vnjch podnt, presses, jako zkladnch hybnch sil lidsk innosti). Model struktury motivanch proces pedpokld existenci nkolika vzjemn spjatch, na sebe navazujcch a navzjem se prolnajcch rovin. Vlastn zkladnu motivanch proces tvo motivan dispozin struktury, kter nejsou bezprostedn pstupn vdom a jsou nejvzdlenj od provdn innosti (v um smyslu poteby, v irm smyslu zjmy, postoje a individuln systmy hodnot). Druhou mezn rovinou je provn motivanch proces, kter m relativn pm vztah k provdn innosti a ve kterm pravdpodobn dochz k integraci nkolika souasn aktualizovanch motivanch dispozinch struktur do jednoho motivu, vztaenho ke konkrtnmu objektu jako nositeli existennch podmnek (aktualizovan poteby integrovan v motivu). Motivan procesy nejsou spjaty s innost pmo, ale prostednictvm svho zalenn do mechanismu psychickho zen innosti, v nm hraj dleitou roli vedle motivanch proces zejmna procesy kognitivn. Zvltn skupinu tvo koncepce motivanch teori zaloench na specifickch motivanch okruzch (vkonov motivace). Viz tak drive, motiv, poteba, pud.


motivace


 

Odkazujc hesla: aspirace, buzen, facilitace, funkn autonomie, Hull, charakter, inhibice, instinkt, jednn, komplex, koncentrace, motiv, psychoanalza, reakce, roztritost, sebezchovn mechanismy, teorie osobnosti, tvoivost, uen, zjem
Vytvoeno: 14.3.2000
Aktualizovno: 4.10.2005
Autor:





Fotbalove Dresyfutbalove dresy na predajmaglie calcio onlinebillige fotballdrakterImitazioni orologi italiafussball trikots kaufen
Texty encyklopedickch hesel mohou obsahovat slova nebo slovn spojen, kter mohou
bt ochrannmi znmkami nebo registrovanmi ochrannmi znmkami pslunch vlastnk.

© 1999 - 2018, OPTIMUS s.r.o.