nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Gere
 [Gír], Richard, *31.8.1949 (Filadelfie, Pensylvánie, USA), vlastním jménem Richard Tiffany Gere...

Vypsaná fiXa
 Česká pardubická hudební skupina vzniklá asi roku 1992 z rozpadající se skupiny K.R.K. Základ...

Vášáryová
 Emília, *18.5.1942 (Horná Štubna), slovenská herečka, sestra Magdy Vášáryové. Roku 1964 absolvovala...

Monyová
 Simona, *17.3.1967 (Brno), česká spisovatelka. Vystudovala psychologii na pedagogické fakultě, poté...

Svěrák
 Zdeněk, *28.3.1936 (Praha), divadelní a filmový herec, autor a scenárista. Vystudoval...


kvantita
Filozofie, kategorie vyjadřující schopnost věcí, jevů, systémů existovat jako množiny prvků, vlastností, kvalit. Kvantita je charakterizuje z hlediska relativní lhostejnosti vůči jejich konkrétnímu obsahu a kvalitativní povaze. Kvantitativní poznání věcí je možné teprve po kvalitativním, chápání kvantitativních vztahů vyžaduje rozvinutí schopnosti abstrakce, a proto historicky následuje po poznávání kvalitativním. Prvé pokusy soustavně analyzovat kategorii kvantity pocházejí od pythagorovců a jsou spjaty se zkoumáním čísel a jejich užitím pro poznání světa. Aristoteles uznával kvantitu za zvláštní kategorii a definoval ji jako to, co je dělitelné na části, každá kvantita je množstvím (množinou), jestliže je počítatelná, a veličinou, jestliže je měřitelná. V novověku rozvinuli řadu obecných poznatků o kvantitě R. Descartes, I. NewtonG. W. Leibniz, zejména pokud jde o pojem proměnných veličin. Dialektický materialismus přistupuje ke kategorii kvantity především z hlediska toho, jak charakterizuje reálné objekty. Předměty se stávají kvantitativně srovnatelnými teprve poté, co byly převedeny na společného jmenovatele, jsou srovnatelné jen tehdy, když se staly vyjádřením stejného celku, jednoty. Pokud v přírodních vědách, například ve fyzice, proniká poznání k jednotlivým elementárním částicím hmoty, které jsou jednoduché a jejichž pohybové zákony lze zpracovat matematicky, přispívá kvantitativní poznání k prohloubení předchozích poznatků kvalitativních. Matematika se někdy vymezuje jako věda o abstraktních strukturách. Aby bylo možno dospět k postižení kvantitativních charakteristik předmětu, srovnávají se jeho jednotlivé prvky – prostorové rozměry, rychlost pohybu, stupeň vývoje s určitými měřítky jako měrnými jednotkami. Čím je jev složitější, tím obtížnější je studovat jej kvantitativními metodami. Odtud obtíže s kvantitativním vyjádřením morálních, politických a jiných podobných složitých jevů. Dialektický vztah kvantity a kvality vyjadřuje kategorie míry a zákon přechodu změn kvantitativních v kvalitativní.


 
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 12.9.2006
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2018, OPTIMUS s.r.o.