Krym
Poloostrovy
Krymský poloostrov (perla Černého moře) – poloostrov na jihu Ukrajiny obklopený Černým a Azovským mořem. Má rozlohu 25500 km2. S pevninou je spojen úzkou (8 km) Perekopskou šíjí. Krym je spojen Akmonajskou šíjí s Kerčským poloostrovem. Od Asie je oddělen Kerčským průlivem. Členité pobřeží s limany. Na severu zvlněný nížinatý poloostrov, na jihu Krymské hory, vysoké až 1545 m n.m (Roman Koš) dále Aj-Petri 1233 m n.m., Čatyr-Dag 1525 m n.m., Demerdži 1359 m n.m. Vrcholky hor bezlesé, údolí dubové a bukové porosty, na jihu borové. Na západě spousta vysokohorských plató (náhorní plošina), jalj (Aj-Peterijská, Babugan-jajla). Krasová oblast soustředěna na horský hřeben Krymských hor, jeskyně, propasťovité jeskyně, komíny, sintrová a krápníkovávýzdoba, kosterní pozůstatky savců (Karabi-jajle, Dolgorukovské jajle). Ledová propast Trjochglazka, hloubka 32 m, zamrzlé jezírko (300 m2), ledové krápníky. Jeskyně Krasnaja, 13 km délka chodeb. Jižní pobřeží skalnaté. Podnebí suché, mírně teplé, stepi (4/5 ostrova na severu), na jihu subtropické, v horách vždyzelené lesy. Kláštery, vykopávky antických měst. Těží se zde železná ruda, zemní plyn, mramor, kuchyňská sůl. Pěstování vinné révy, ovocné sady. Přístav, přímořské lázně, nejznámější Jalta, dále Alupka, Alušta, Artěk, Gurzuf a Feodosija. Přímořská oblast Krymu vyhlášená též jako Ruská riviéra (skalnaté pobřeží, písečné a oblázkové pláže). Již v 60. letech 19. století byl Krym vyhledáván jako turistický cíl ruské carské rodiny a vyšší společnosti, poté za vlády Sovětů se na Krymu rekreovali straničtí a státní funkcionáři a pionýrské organizace. Na Krymu se rozprostírá automonmí republika Krym. Adminstrativní středisko Simferopol, další významná města Sevastopol, Kerč, Jevpatorija. Nachází se zde Krymská astrofyzikální observatoř. První osídlení v 6.–8. století př.n.l. Řekové, město Panticapaeum. Vláda dynastie Bosporanů (do 4. století), v 7.–9. století vláda Kazarské říše, 11. století kočovní Polovci, od roku 1243 Tataři (potomci Zlaté Hordy). Roku 1783 Krym zabrala Ruská říše. V letech 1853–1856 krymská válka. Během 2. světové války velké ztráty na životech (až 50 %), Stalin deportoval 200000 Krymských Tatarů do Uzbekistánu. V roce 1954 věnoval Krym Ukrajině Nikita Chruščov. Od roku 1991 pod správou Ukrajiny, v roce 2014 anektován násilně Ruskem. Viz též Krymský chanát.
Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 20. 8. 2021
Autor: -red-
Odkazující hesla: Arabatská kosa, Jajla, Jalta, jaltská (krymská) konference, Kachovská přehradní nádrž, Karaimové, Kateřina II. Veliká, krymr, Mamaj, Simferopoľ, Staroseľje.
Reklama: