nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Zapletal
 Zdeněk, *3.9.1951 (Kyjov), český spisovatel. Do pěti let žil v Bzenci, poté se přestěhoval do...

Visconti
 [Viskonty lukino], Luchino ,*2.11.1906 (Milán, Itálie) – †17.3.1976 (Řím, Itálie), významný...

Greenhorns
 Česká hudební country skupina založená roku 1965 výtvarníky Janem Vyčítalem a Marko Čermákem...

Doležal
 Miroslav, *10.2.1919 (Bučovice) – †12.4.2009 (Praha), český herec a recitátor. Vystudoval...

Robbe-Grillet
 [Robgrijé], Alain, *18.8.1922 (Brest, Finistere, Francie) – †18.2.2008 (Caen, Calvados...


árie
[Italština], sólová vokální skladba s nástrojovým doprovodem, vyskytuje se většinou v opeře, oratoriukantátě, ale i samostatně (koncertní árie ). Asi do poloviny 17. století měla formu strofické písně. V benátské operní škole 17. století se ustálila árie s nestrofickou stavbou a zde také došlo k odlišení árie jako složky převážně lyrické a statické od recitativu jako prvku epicko-dramatického. Další vývoj (asi v letech 1650–1750) směřoval k vytvoření tzv. árie da capo, třídílné formy, v níž se po doznění druhé části opakuje část první (schéma ABA). Rozměry árie da capo se v 18. století rozšířily a třídílnost stavby pronikla i do jejích jednotli vých částí. Používána skladateli pozdního baroka (A. Scarlatti, J. S. Bach, G. F. Händel). Uplatňovala se zvláště ve vážné opeře (opera sena); od 2. poloviny 18. století s rozvojem komické opery árie da capo postupně nahrazována větší rozmanitostí forem (arietta, cavatina ) v souvislosti s úsilím o dramatickou charakteristiku v dílech Ch. W. Glucka, J. Haydna, W. A. Mozarta aj. S výjimkou části Wagnerova operního díla si árie podržela své místo i v hudbě 19. a 20. století.


 

Odkazující hesla: Cesti, kantáta, ritornel, Rossi, siciliána
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 16.1.2004
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2019, OPTIMUS s.r.o.