nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Kazan
 [Kezán], Elia, *7.9.1909 (Cařihrad, Osmanská říše, dnešní Istanbul, Turecko) – †28.9.2003 (New...

Scorsese
 [Skorsísi], Martin, *17.11.1942 (Flushing, Long Island, New York, USA), americký filmový režisér...

Loukotková
 Jarmila, *14.4.1923 (Praha) – †29.10.2007 (Praha), česká prozaička. Byla dcerou českého...

Coppola
 [Kopola], Sofia, *14.5.1971 (New York, USA), americká filmová režisérka, scenáristka, herečka a ...

Eastwood
 Clint, *31.5.1930 (San Francisco, Kalifornie, USA), vlastním jménem Clinton Eastwood jr., americký...


konfiskace
[Latina], zabavení, právo nucené odnětí majetku bez náhrady a jeho začlenění do státního vlastnictví provedené na základě zákonného předpisu výrokem k tomu zmocněného orgánu. Konfiskace majetku byla uplatňována ve starém českém právu v závislosti na vývoji veřejného trestního zájmu a veřejné trestní iniciativy, jejichž garantem byl od přelomu 13. a 14. století stát, resp. panovník. Konfiskace se stávala pravidelně jedním z trestních postihů za delikty proti státu v 15. až 16. století (Vladislavské zřízení zemské), zejména v období prosazování absolutistických forem vlády po nástupu Habsburků na český trůn. Tehdy byla politická opozice kvalifikována jako urážka panovníkova majestátu. Z těchto trestně právních zásad vycházely konfiskace majetku královských měst a šlechtické opozice proti Ferdinandovi I. Habsburskému roku 1547. Konfiskované statky se staly součástí komorního jmění a byly záhy většinou rozprodány. Tím došlo k oslabení hospodářského postavení měst a k postupnému posílení pozic šlechty. – Konfiskace majetku české stavovské opozice po Bílé hoře byla motivována jednak politickými důvody, tj. likvidací představitelů protihabsburského odboje, jednak nutností získat prostředky k odměnění císaři věrných služebníků z řad domácí i zahraniční šlechty. Konfiskace tohoto majetku probíhala ve třech fázích: 1623–1627 konfiskace majetku přímých účastníků protihabsburského odboje, v období 1632–1634 konfiskace po odražení saského vpádu do Čech a postiženi těch příslušníků šlechty, kteří byli v kontaktu se saským kurfiřtem, v letech 1634–1637 konfiskace po likvidaci valdštejnského spiknutí, tj. především konfiskace majetku Albrechta z Valdštejna, Trčky z Lípy, Viléma Vchynského a jejich přívrženců. V Čechách bylo celkem konfiskováno 40,9 % pozemkového vlastnictví předbělohorské šlechty, které bylo předáno nové, většinou cizí šlechtě. Obdobná situace byla na Moravě po konfiskacích v letech 1622–1623. SlezskaLužic se konfiskace majetku nedotýkala. Konfiskace změnily podstatně pozemkově vlastnickou, národnostní a politickou strukturu šlechty a měst v českých zemích a vytvořily hospodářské a politické podmínky růstu habsburského centralismu a absolutismu.


 

Odkazující hesla: arizace, Michna z Vacínova, nepřátelský majetek, Nosticové, válečné hospodářství
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 1.5.2006
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2018, OPTIMUS s.r.o.