nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Ricci
 Christina, *12.2.1980 (Santa Monica, Kalifornie, USA), americká filmová herečka. Je dcerou...

Trchová
 Martina, *14.2.1983 (Praha), česká písničkářka, kytaristka, začínala ve skupinách Vzdušné zámky...

Thalia
 *27.8.1971 (Mexico City), plným jménem Thalia Ariadna Sodi Miranda, mexická herečka a zpěvačka...

Kravitz
 Lenny, *26.5.1964 (New York), vlastním jménem Leonard Albert Kravitz, americký zpěvák a ...

Kingsley
 [Kingsly], Ben, *31.12.1943 (Snaiton, North Yorkshire, Velká Británie), vlastním jménem Krishna...


koncentrační tábory
Tábory sloužící k izolaci, terorizování i fyzické likvidaci politických odpůrců fašistického a jiných diktátorských režimů, popřípadě účastníků osvobozeneckého hnutí porobených národů kolonií, závislých či vojensky okupovaných zemí.
Poprvé byly zřizovány v 90. letech 19. století španělskými kolonizátory na Kubě pro účastníky národně osvobozeneckého boje. Za anglo-búrské války v letech 1899–1902 soustřeďovali Britové ve zvláštních koncentračních táborech búrské civilní obyvatelstvo z bojových oblastí.
Největšího rozsahu a mimořádně brutálních forem nabyly koncentrační tábory v hitlerovském Německu, kde se staly základním článkem systému státního teroru proti antifašistům a pak i proti představitelům odboje v okupovaných zemích a sloužily i k přímému masovému vyhlazování celých národnostních skupin. První koncentrační tábory byly v nacistickém Německu zřízeny již roku 1933 na základě nařízení říšského prezidenta "na ochranu lidu a státu" z 28.2.1933. Původně byly určeny pro politické odpůrce nacismu, od roku 1934 i pro kriminální živly. Koncentrační tábory se dělily na základní či kmenové (Stammlager) a pobočné. V letech 1933–38 vznikly na území německé říše základní koncentrační tábory Dachau (21.3.1933), Sachsenhausen-Oranienburg (1936), Buchenwald (1937) a Flossenbürg (1937), po záboru Rakouska k ním pribyl Mauthausen (srpen 1938) a po vypuknutí 2. světové války další základní koncentrační tábory v Německu (Ravensbrück, Neuengamme, Gross Rosen, Dora, Bergen-Belsen) i na nacisty okupovaných územích (Osvětim, Majdanek, Riga-Kaiserwald). Několik pobočných koncentračních táborů bylo zřízeno i na území Československa (Ostrov, Svatava, Rabštejn, Litoměřice, Hradišíko; charakter koncentračního tábora měla i věznice pražského gestapa v Malé pevnosti v Terezíně). Celkem vybudovali nacisté 67 základních a 2000 pobočných koncentračních táborů. Vedle vlastních koncentračních táborů existovaly ještě další typy táborů (pracovní disciplinární, internační), zvláštní postavení měla židovská ghetta (Terezín, Varšava). Do koncentračních táborů přicházeli vězňové bez řádného soudního rozsudku a na neurčitou dobu; za války zde byli v rozporu s mezinárodními konvencemi internováni (a často i masově zabíjeni) též váleční zajatci. Vězňové pracovali v různých komandech (pracovních skupinách) tábora a v podnicích SS; kromě toho byli pronajímáni německým koncernům jako pracovní síly, zejména po nařízení z 30.4.1942 o nutnosti podřídit pracovní nasazení hospodářským zájmúm říše. Koncentrační tábory byly řízeny inspekcí SS, od roku 1942 hospodářskou správou SS ústřední skupinou D se sídlem v Oranienburgu. V čele každého tábora stál komandant SS, strážní služby vykonávali prislušníci SS – standarty "umrlčích lebek". V koncentračních táborech existovala i tzv. vězeňská samospráva, která ručila SS za dodržování stanoveného vnitřního řádu, organizovala pracovní nasazení ap. V některých táborech byla ovládnuta kriminálními živly, jež vystupovaly vůči vězňům stejně krutě jako SS, v řadě táborů v ní však pracovali uvědomělí antifašisté, kteří s nasazením vlastního života všestranně pomáhali svým spoluvězňům. Ve velkých táborech se postupně vytvářely též mezinárodní ilegální výbory, které pomáhaly ohroženým vězňům, udržovaly ducha odporu, organizovaly sabotáže válečné výroby nebo dokonce připravovaly povstání a osvobození táborů v závěrečném období války (Buchenwald, Mauthausen). Koncentrační tábory se vyznačovaly nelidskými životními podmínkami (vysilující práce, nedostatek potravy, surové týrání), vězňové zde hromadně umírali; mnozí z nich byli určeni k přímé fyzické likvidaci ve zvláštních trestných komandech nebo (v některých koncentračních táborech) v plynových komorách, na vybraných vězních byly prováděny pavědecké lékařské pokusy. Z celkového počtu 18 milionů lidí zavlečených nacisty do koncentračních táborů zahynulo více než 11 milionů osob, z toho 2 miliony dětí. Z 350 tisíc Čechů a Slováků vězněných v těchto táborech zahynulo 235 tisíc osob, z toho 15500 dětí. Viz také pochody smrti; pracovní tábory; vyhlazovací politika nacistů.
Koncentrační tábory byly zřizovány i v dalších evropských fašistických a polofašistických zemích (frankistické Španělsko), po 2. světové válce v latinsko-amerických diktaturách, v jižní Koreji a jižním Vietnamu i v některých bývalých afrických koloniích (například v Alžírsku v době alžírské národně osvobozenecké války).


 

Odkazující hesla: nacismus, nacistický systém teroru, varšavská povstání
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 22.8.2006
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2019, OPTIMUS s.r.o.