nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

McCaughrean
 Geraldine, *6.6.1951 (Londýn), britská spisovatelka. Po studiích na Christ Church College of...

Moloko
 Britská hudební skupina, kterou založili v polovině 90. let Mark Brydon a Roisin Murphy...

Brown
 [Braun], James, *3.5.1933 (Augusta, Georgia) – †25.12.2006, americký černošský zpěvák. Ve...

Hadrbolcová
 Zdena, *13.7.1937 (Praha), česká herečka. Po vystudování DAMU (1959) působila třicet let v ...

Jones
 Norah, *30.3.1979 (Brooklyn, New York), vlastním jménem Geethali Norah Jones Shankar, americká...


Karel V.
z dynastie Habsburků, *24.2.1500 – †21.9.1558, španělský král v letech 1516 až 1556, římskoněmecký císař v letech 1519 až 1556, syn Filipa I. SličnéhoJany Šílené, vnuk císaře Maxmiliána I.
Zdědil největší soustátí té doby v Evropě. Byl prohlášen postupně za panovníka v Nizozemsku (1506), ve Španělsku (1516, definitivní spojení Aragonie s Kastilií) a v italských zemích (Sicílie, Neapolsko, Sardinie), roku 1519 byl zvolen za finanční podpory Fuggerů římskoněmeckým králem (tituloval se císařem, císařská korunovace proběhla roku 1530 papežem v Bologni). Své rakouské a švábské země dohodami z let 1520 a 1521 (zejména 21.4.1521) předal svému bratrovi Ferdinandu I. Habsburskému a jmenoval ho svým zástupcem v říši. Tím se Habsburkové rozdělili na španělskou a rakouskou větev. Rakouská větev získala roku 1526 českou a uherskou korunu.
Karel V. usiloval o posílení hegemonie Habsburků v Evropě, hlavně v Německu, a o upevnění panovnického absolutismu ve svých zemích. Proti absolutistickým snahám a finančním požadavkům Karlova dvora vypuklo v letech 1520 až 1521 ve Španělsku povstání komunérů. Po jeho potlačení ztratila města politická práva, v ltetch 1538 až 1539 byla oslabena i práva grandů.
Hlavním soupeřem Karla V. byl francouzský král František I. Vedl s ním čtyři války o Itálii, Burgundsko a Flandry (1521 až 1526 – madridský mír, 1527 až 1529 – mír v Cambrai, 1536 až 1538 – příměří v Nice, 1542 až 1544 – mír v Crépy-en-Laonnois).
Ve válkách s muslimy odrazil Karel V. roku 1532 spolu s německými knížaty postup Turků do střední Evropy (roku 1529 byla obležena Vídeň). 1535 porazil piráta Chejruddina, který si vytvořil vlastní stát v Tunisku.
Katolická Francie podporovala proti Karlovi V. Turky (1536 smlouva se sultánem Suleymanem II., spojenectví s Chejruddinem) i německé protestanty. Karel V. se snažil zastavit reformaci, která vedla k dalšímu osamostatnění německých knížat. V roce 1521 vydal wormský edikt (prohlášení Luthera za kacíře), později usiloval o smír mezi protestanty a katolíky (augšpurský sněm 1530) a donutil roku 1545 papeže svolat reformní koncil (viz tridentský koncil). Odpor protestantů sdružených ve šmalkaldském spolku zlomil vojensky roku 1547 v bitvě u Mühlbergu.
Převaha Karla V. v Německu trvala do roku 1552, kdy se spojil Mořic Saský a protestanti s francouzský králem Jindřichem II. Roku 1555 byl uzavřen augšpurský náboženský mír.
Karel V. oženil roku 1554 svého syna Filipa II. s anglický královnou Marií. Roku 1556 se vzdal vlády, zemřel v klášteře v Estramaduře.
Karel V. se zajímal o hudbu a malířství (Tizian). Za jeho vlády byla Španěly dobyta říše Aztéků (1519 až 1521) a Mayů (1532 až 1534).


 

Odkazující hesla: "dámský mír", Albrecht Alcibiades, Alessandro Medici, Campi, Colonna, Confessio Tetrapolitana, Doria, dublon, Egmont, Ferdinand I. Habsburský, Filip Hesenský, Filip I. Sličný , Filip II., František I., Gattinara, grandes de España, Granvelle, Habsburkové, Jan Fridrich, Jana, koncil, Konstanz, Kristián III., madridský mír, Malta, Markéta Parmská, Mořic, Nizozemí, Noyon, řád zlatého rouna, Sacco di Roma, Sepúlveda, Sickingen, šmalkaldská válka, šmalkaldský spolek, Španělsko, švýcarská garda, Tizian, Toledo, Vilém I. Oranžský
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 27.2.2004
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2017, OPTIMUS s.r.o.