nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Green Day
 Americká hudební skupina založená pod názvem Sweet Children kamarády Billiem Joem Armstrongem a ...

Vláčil
 František, *19.2.1924 (Český Těšín, Československo) – †27.1.1999 (Praha, Československo...

Fiala
 Karel, *3.8.1925 (Ostrava), český herec a zpěvák (tenor). Vyučen kominíkem, studoval operní...

Altman
 [Óltmen], Robert, *20.2.1925 (Kansas City, Missouri, USA) – †20.11.2006 (Los Angeles...

Swayze
 [Svejzí], Patrick, *18.8.1952 (Houston, Texas, USA) – †14.9.2009 (USA), vlastním jménem...


energie vody
Ekologie, významný obnovitelný zdroj, který může být potenciální konkurencí pro neobnovitelné zdroje a jadernou energii. Převažuje způsob využití vodní energie pro výrobu elektřiny. Úvahy o využití vodní energie lze najít už v 16. století, ale první vodní elektrárny se objevily až koncem 19. století. Jednu z prvních sestavil v roce 1882 Thomas Alva Edison v Appletonu a nedlouho nato pod Niagarskými vodopády. V českých zemích se na konci 19. století objevila vodní elektrárna v podskalském mlýně u Písku, která pracovala na principu vodního kola s pohonem na tři dynama. V Praze na počátku 20. století fungovaly dvě vodní elektrárny. Na Těšnově, která byla roku 1929 zrušena a na Štvanici, která prošla rekonstrukcí a je dodnes schopna provozu. V současné době mají největší podíl elektřiny vyrobené vodními elektrárnami, díky svým přírodním podmínkám, ŠvýcarskoNorsko, kde energie z vody činí přes 90%.
Vodní energetika se dělí na dva typy. Malé vodní elektrárny s výkonem do 10 MW a velké elektrárny s výkonem nad 10 MW. V praxi jsou nejčastěji využívány malé vodní elektrárny, které jsou šetrné k životnímu prostředí. Vodní energii lze využít v podobě kinetické a potenciální energie. Kinetická energie závisí na rychlosti proudění vody v korytě, jež je závislá na spádu toku. Tohoto typu vodní energie využívají vodní rovnotlaké stroje, které jsou založené na rotačním principu. Jsou to např. vodní kola a turbíny typu Belton. Rovnotlaké vodní stroje musí splňovat podmínku, aby rychlost jejich rotace byla nižší než rychlost proudící vody v korytě. Pokud by se lopatky stroje otáčely rychleji, nebyly by schopny převzít energii. Energii potenciální lze získat prouděním vody z výše položené vodní hladiny do míst s nižší hladinou vody. Příkladem může být Edisonova elektrárna pod Niagarskými vodopády. Rozdíl dvou výškových potenciálů vytváří tlak, kterého využívají přetlakové (reakční) stroje (např. turbíny typu Francis, vrtulové turbíny a různá čerpadla). Otáčky kola přetlakové turbíny jsou, na rozdíl od rotačních turbín, několikanásobně vyšší než absolutní rychlost proudění. Turbíny můžeme rozlišit podle uspořádání na vertikální, horizontální a šikmé, podle způsobu přivádění vody na přímo proudé, kolenové, kašové, spirální a kotlové a podle spádu na nízkotlaké (do 10 m), středotlaké (do 100 m) a vysokotlaké (nad 100 m).
Kromě povrchových tekoucích vod lze vodní vodní energii získat i z moří a oceánů. Využívá se energie vln, kterou zachycují svým rotačním pohybem plováky. Plánuje se využívání lopatkových turbín pro zisk energie z mořských proudů, jejichž rychlost proudění dosahuje až několika km·h-1. Dalším vodním energetickým zdrojem jsou slapové jevy, tedy příliv a odliv, které vznikají v důsledku gravitačního působení Měsíce. Jejich působení je využitelné v úzkých a dlouhých zálivech a příkladem je slapová elektrárna v Bretani. Poslední možností je využití naakumulované tepelné energie ve vodách oceánů a moří nebo přesněji změny teploty s hloubkou. V tropickém pásu dosahují teplotní rozdíly ve vodním sloupci moře či oceánu až 20 °C. Elektrárny, které využívají tepelné energie vody se nacházejí např. na Havajských ostrovech.
Vodní elektrárny neznečišťují ovzduší, jsou bezodpadové a nedevastují krajinu. Jsou schopny i okysličovat vodní tok, na kterém stojí.


 

Odkazující hesla: obnovitelné zdroje energie
Vytvořeno: 18.6.2007
Aktualizováno: 27.2.2008
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2019, OPTIMUS s.r.o.